Agentura
pro znalectví a poradenství v chovu koní
logo HIPO-DUR

CHOV STAROKLADRUBSKÝCH KONÍ

 

Následující text je částí námi zpracovaného odborného posouzení starokladrubských koní v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem, vykonaného pro MZe ČR v létě roku 2012. Zařazení tohoto materiálu je v souladu s naší snahou uvést nezkreslené, tj. reální fakta a údaje o chovu koní v tomto hřebčíně s prioritním významem pro Českou republiku. Naším cílem je korigovat množství tendenčních hodnocení interpretovaných subjekty stojícími mimo působnost Národního hřebčína ( v dalším NH ) na straně jedné a naznačení metodiky nevyhnutných praktických řešení v řadě problémů na straně druhé.

Opíraje se o bezprostřední poznatky získané znaleckým šetřením v NH lze konstatovat, že chov starokladrubských koní v tomto chovném ústavu je obecně v neuspokojivém stavu, v některých dílčích aspektech ve zlé až kritické situaci. Tuto skutečnost připisujeme mj. dlouhodobému neodbornému, ev. nekoncepčnímu způsobu jeho řízení. Hlavním důvodem je dlouhodobé zanedbávání elementárních zootechnických zásad, opomíjení chovatelských pravidel podmiňujících realizaci úkolů, které má NH ze své podstaty a zadání svého zřizovatele vykonávat.

Činnost jednotlivých oddělení / úseků NH lze hodnotit, jako nedůslednou, neprofesionální, povrchní, živelnou, účelovou nebo chybnou, resp. bez odůvodněných příčin nevykonávanou.

Popsaná praxe se přirozeně promítá do nehospodárného nakládání s finančními prostředky na straně jedné a neefektivního využívání pracovních sil na straně druhé. Některé z činností vykonávaných v současnosti NH jsou v rozporu se zákony, vyhláškami nebo nařízeními, závaznými na území ČR, resp. v zahraničí, kde jsou vnímána jako neetická.

V dalších kapitolách tohoto znaleckého posudku uvádíme výsledky našich šetření řazené v jejich logické návaznosti.

Chov koní NH

Názory na koncepční záměry v šlechtění kladrubského koně nejsou v našich hipologických kruzích jednotné. Náš hodnotící pohled na správnost dosavadního koncepčního zaměření šlechtitelského programu v chovu starokladrubského plemena je realizován se zřetelem na akceptování nutnosti rozšíření chovné základny. Prostředkem k dosažení tohoto cíle je zachování rozsáhlejší genové základny, tj. využití všech plemenitbyschopných jedinců, pro další vývoj plemena z různých důvodů cenných.

Pro zaujetí správného přístupu k hodnocení šlechtitelského programu v chovu kladrubského koně je potřebné připomenout, že se jedná o uchování historicko-kulturního plemene, které je součástí národního kulturního bohatství.

Plemenní hřebci

Současný kontingent plemenných hřebců ve stavu NH charakterizuje výrazné neproporční zastoupení jednotlivých kmenů, a to v takové míře, že v některých případech hrozí možnost definitivní ztráty jedinečných otcovských linií.

Studiem plemenářské dokumentace se také zjistilo, že po některých významných hřebcích nebylo v období několika uplynulých let odchováno jediné hříbě.

K našim zjištěním řadíme také poznatek, podle kterého někteří plemenní hřebci se pravidelně využívají ke sportovním účelům, startují v oficiálních soutěžích. Tato praxe je v rozporu se zákonem o plemenářství.

K nenávratným ztrátám jedinečného genofondu došlo v minulosti také jejich neuváženým prodejem. Stalo se tak na základě svévolného rozhodnutí bývalého managementu NH.

Jako neprozíravé a neefektivní hodnotíme v současnosti umístění plemenných hřebců NH na připouštěcích stanicích zemského chovu.

Je nezbytné zachovat kmen Romke rozšiřující genovou základnu starokladrubského vraníka.

Bylo by také žádoucí ve stádě starokladrubského vraníka uvažovat v budoucnu s periodickou imigrací ze sesterského stáda starokladrubských běloušů. Některé problémy vyžadují netradiční způsob řešení!

K problému kmene Favory: NH v současnosti nedisponuje jeho následovníky – plemenníky, protože se stávající dlouhodobě nevyužíval v chovu. Důvody nám nejsou prozatím známé.

Chovné klisny

Vývoj zabřezávání a porodnosti starokladrubských klisen v letech 2011 a 2012 je – v konfrontaci s proklamovaným reprodukčním standardem tohoto plemene nižší, než průměr. To znamená, že nedosahuje požadovaných hodnot. Naše pátrání po příčinách tohoto stavu odhalilo skutečnost, podle které nezanedbatelná část chovného stáda klisen – matek (cca 30%) nebyla připuštěna vůbec, t.j. byla ponechána záměrně jalová! V roce 2010 bylo připuštěno jen 65,8% klisen, t.j. 96 z celkového stavu 146; v roce 2011 tvořil podíl připuštěných klisen pouze 68,5%, t.j. 100 z celkového počtu 146 klisen. Tato dlouholetá praxe není z našeho profesního hlediska akceptovatelná! Argumentace pro zachování záměrného snižování četnosti připouštěných klisen současnou ekonomickou situací je samoúčelnou, zastírající neschopnost trvalého dosahování odpovídajících reprodukčních charakteristik kladrubských klisen na straně jedné a pohodlností až laxností či nezájmem k vynaložení úsilí při hledání odbytu odchovanců na domácím a zahraničním trhu na straně druhé.

Dlouhodobé neprovádění dokumentace biometrických hodnot klisen základního stáda hodnotíme, jako hrubé porušení elementárních šlechtitelských zásad. Absence těchto poznatků především omezila na minimum možnost průběžného ověřování výsledků vlastní chovatelské práce, především selekční pokrok ve stádě odchovanců, objevující se příznaky genových depresí z titulu aktuální příbuzenské plemenitby, apod.

Nepřirozeně vysoký podíl chovných klisen má příznaky flegmony různé závažnosti. Možnou etiologií tohoto stavu je absence přiměřeného a pravidelného pohybování těchto zvířat. Tato skutečnost neměla uniknout pozornosti veterinárního lékaře NH.

Mladé koně

V chovu mladých koní obecně se dlouhodobě zanedbává standardní kontrola jejich růstu a vývoje, a to v podobě měření a kontrolou živé hmotnosti, resp. výpočtem indexů jednotlivých tělesných parametrů. Týká se to kategorie novorozených hříbat právě tak, jako hříbat v době odstavu, t.j. šestiměsíčních. Dále ročků, mladých koní ve věku dvou, tří a čtyř let, resp. před, počas a na konci výcviku.

Zanedbání této kontroly znemožňuje provádění včasné pozitivní selekce, toho nejefektivnějšího nástroje každého zodpovědného chovatele koní, jehož smyslem / účelem je zisk objektivních údajů o aktuálním stavu, ev. postupu šlechtitelské práci v dané populaci.

Absentuje řízené pohybování mladých koní (tento nedostatek je konstatován také v případě chovných klisen a jejich hříbat). Je to zarážející poznatek uvědomíme-li si, že pohybová způsobilost koní je jednou z jejich nejvýznamnějších hodnot, a to bez ohledu na specifiku pracovního výkonu: v tahu, pod sedlem nebo jako soumarů.

Chov českého teplokrevníka

V NH existuje v současnosti stádo koní plemena český teplokrevník v součtu 30 jedinců. Vzhledem k jejich průměrné kvalitě, dřívějšímu zániku specielní dostihové stáji (se zaměřením na překážkové dostihy a dostihy typu steeple-chase), nevyužívání produktů tohoto chovu k hlavnímu poslání NH, resp. vysokým nákladům spojených s jejich další existencí, doporučujeme předmětný chov ukončit a následně zcela zrušit.

Závěr

Publikovaná hodnota plemenného hřebce (750.000,- Kč) věnovaného britskému královskému dvoru jako svatební dar je nereálná ve smyslu několikanásobného nadhodnocení!

Ekonomický rozbor ukázal, že náklady NH na jednu inseminační dávku (5.000,- Kč) jsou nižší, než současné náklady na chov plemenného hřebce umístěného na připouštěcí stanici. Navrhujeme přemístění / návrat plemenných hřebců do NH a v případě zájmu o jejich genetický materiál po jeho odebrání dopravu na místo lokalizace chovné klisny.

Souhrnné náklady na jeden KD plemenného hřebce NH působícího na připouštěcí stanici činí až 580,- Kč / den.

Chov kladrubských koní v oblasti tzv. zemského chovu vyžaduje zahájení jeho revitalizace. Prvním krokem se musí stát nabídka – pro chovatele žádanějších plemenných hřebců.

Zjistilo se, že prodejní cena starokladrubských koní z chovu NH se dosud stanovovala nahodile, subjektivně nebo na základě nabídky kupujícího. To bylo v několika případech příčinou jejich neobvykle nízké ceny. V budoucnu se proto definování prodejní ceny koní z chovu NH bude opírat o znalecký posudek.

Stav plemenářské dokumentace

Fundamentální povinnost každého chovatele koní spočívá v pečlivé a průběžně vedené agendě plemenářské dokumentace. Tato letitá, historická praxe pramení z objektivního poznatku, podle kterého hodnota koně libovolného plemena je determinována především jeho původem, než jakýmkoliv jiným faktorem.

Pokud se plemenářské dokumentaci nevěnuje náležitá pozornost, tato skutečnost je vnímána, jako závažné profesionální a stavovské pochybení majitele / chovatele těchto zvířat.

Poznatek, že tato oblast práce chovatele v NH vykazuje závažné nedostatky je i z laického pohledu zarážející a nepochopitelná. Jedná se jednoznačně o manažerské pochybení, resp. nedůslednost kontrolou pověřených pracovníků!

Zevrubná kontrola základní plemenářské dokumentace, jmenovitě „Průkazu koní“ s důrazem na zdravotní záznamy koní NH potvrdila dlouhodobé porušování elementárních zootechnických pravidel ve vedení prvotní evidence. Absence zápisů např. o (ne)vykonaných stěrech na bakteriologické vyšetření chovných klisen mohlo být v pozadí výskytu metritidy v minulém období. Ve zmíněné primární dokumentaci nelze dohledat ani záznam o datu provedení uvedeného preventivního zásahu veterinárním lékařem!

Analogické konstatování vyslovujeme také v případě provedení tzv. plošné dehelmintizace (odčervení) stáda starokladrubských běloušů. Záznamy o realizaci vakcinace jsou ve velké většině kusé nebo celkem chybí. Totožné hodnocení nedostatků v plemenářské dokumentaci NH lze konstatovat v časovém období minimálně posledních deseti (!) let. Nejvypuklejší zanedbání průběžného zapisování zmíněných podstatných veterinárních zásahů v chovu NH do průkazů jednotlivých koní je kumulované do časového období posledních dvou až tří let, t.j. od roku 2008 do roku 2011.

V průkazech koní ve většině případů chybí podpis vlastníka koně (u koní NH je ním úřadující ředitel). Konstatujeme také výskyt podpisů neoprávněných osob. Tuto skutečnost vnímáme, jako bezprecedentní porušení vnitropodnikových pravidel z hlediska legitimity předmětného základního dokumentu.

Závěr

Základní plemenářská dokumentace, konkrétně tzv. Průkaz koně NH musí obsahovat všechny podstatná data a informace týkající se změn a to v aktualizované podobě. Přístup chovatele – zootechnika NH k této elementární povinnosti je měřítkem jeho postoje k svěřené funkci a také profesionality.

Kontrola biometrických údajů

Z hlediska obecných zootechnických činností se v chovu NH n e v y k o n á v á standardní měření základních tělesných parametrů a hmotnosti novorozených hříbat, odstavených hříbat, ročních, dvou-, tří-, a čtyřletých mladých koní. Nezaznamenávají se ani kompletní biometrická data v případě plemenných hřebců a chovných klisen v době před jejich zařazením do reprodukčního procesu, resp. při zápisu do Plemenné knihy.

Jedná se míry výškové, délkové, šířkové, obvodové a úhlové. Před zápisem do Plemenné knihy se má zkoumat výška v kohoutku, hřbetu, v kříži, u kořene ohánky, v sedacích hrbolech, hrudní kosti, končetin v lokti, hloubka hrudníka, délka trupu, hřbetu s berdy, kříže, beder, stehenní kosti, kosti holenní, zadní holeně (metatarsu), zadní spěnky, lopatky, ramenní kosti, předloktí, přední holeně, přední spěnky; měří se také výška kopyt, šířka korunkového okraje kopyta, šířka hrudníka za lopatkou, šířka hrudníka v místě největšího postranního vyklenutí žeber, délka hlavy a šířka čela hlavy, obvod hrudníka a obvod záprstí právě tak, jako úhel hřebenu lopatky s horizontálou, kloubu ramenního, pánevní úhel, kloubu kolenního, kloubu hleznového a úhel spenkový.

Je totiž ověřené, že všude tam, kde se provádělo soustavné a podrobné měření koní, dosáhlo se už v poměrně krátké době zlepšení jejich exteriéru. Hlavním důvodem, pro který se v chovech těchto zvířat zavedlo měření byla snaha posuzovat exteriér koní přesněji a odstranit subjektivost, která se často vyskytuje při posuzování zrakem.

Výsledky měření, resp. kontrola hmotnosti po náležitém matematickém zpracování podle statistických metod umožňují sledovat růst jednotlivých tělesných partií, jakož i růst a vývoj jedince vůbec. V případě starokladrubského plemena sledovat jeho vývoj v průběhu celé doby jeho ontogenese.

Mají-li sloužit numerické hodnoty získané měřením, resp. vážením svému účelu, zpracovávají se do podoby tzv. indexů tělesných měr. Mezi základní indexy řadíme: index tělesného rámce, šířky těla, šířky hrudníku, hloubky hrudníku, přestavěnosti, vzdálenosti sterna od země, index pánevno-hrudní, kompaktnosti těla, šířky pánve, kostnatosti, šířky čela, velikosti hlavy, celkového růstu, tělesné hmotnosti a formátu.

Zjišťování intenzity růstu a vývoje je nutné také z hlediska optimalizace, t.j. efektivity aplikované technologie výživy a krmení jednotlivých kategorií těchto zvířat.

Počet zkoumaných tělesných parametrů souvisí také s aktuální fází šlechtění, náročností šlechtitelského cíle, resp. hodnotou plemenného materiálu. Podle profesora Františka Bílka, při šlechtění starokladrubských běloušů a záchraně starokladrubských vraníků se opíral o 50 biometrických údajů tělesných parametrů tohoto plemena. Současná situace v chovu starokladrubských koní v NH není o nic konsolidovanější než v dobách, kdy se kladly jeho základy! Naše povědomí o situaci, která hrozí kdykoli přerůst v krizi chovu zmíněného plemena nás nutí upozornit na nepřijatelnost benevolentního přístupu k nastíněné problematice.

Doba provedení 27 měření (páskovou mírou, hůlkovou mírou a kružidlem) trvá u jednoho koně cca 5 až 7 minut. Při dobře organizované práci k provedení biometrického šetření kompletního základního stáda klisen obou barevných variant postačují čtyři dopoledna. Ziskem jsou znalosti, poznatky, vědomosti, údaje m.j. o potenciálu klisen-matek produkovat dostatečně mohutná hříbata (pozn. z hlediska budoucího tělesného rámce potomka je rozhodujícím faktorem exteriér jeho matky).

Chov starokladrubských koní se v současnosti nachází ve stadiu, kdy snahou NH je tvarová homogenita této populace. Není prioritním cílem chovu NH dosahovat výsledky na světových kolbištích, o to víc zachovat typ, ráz, kalibr a charakteristiku kraniologických znaků a celkovou mohutnost exteriéru, v neposlední řadě typickou mechaniku pohybu, s důrazem na jeho vydatnost a kadenci.

Je zřejmé, že kritizovaná dlouholetá nečinnost chovatele-zootechnika NH eliminovala jeho prostor k meritornímu rozhodování v případě včasného, účelného a také nevyhnutného selektování neperspektivních jedinců z chovu. Jejich současná existence ve stádě citlivě zatěžuje ekonomickou stránku chovu a má dopad i na zdravé, nejcennější jádro populace starokladrubského plemena!

Závěr

Dlouhodobé neprovádění kontroly růstu a vývoje v populaci starokladrubského plemena lze hodnotit, jako hrubé porušení elementárních zootechnických zásad, které vyloučilo možnost ověření vlastního postupu a selekčního pokroku v jednotlivých krocích tohoto nekonečného procesu ve svěřené populaci nejcennějšího chovného materiálu, kterým Česká republika disponuje!

Výživa a krmení

V NH – v rozporu s minulostí – není v současné době obsazena funkce odborníka na výživu koní, tzv. „krmiváře“.

Kvalita výživy je nesporně určujícím faktorem zdravotního stavu každé populace koní. Podcenění, ev. zanedbání tohoto problému má bezprostřední, negativní vliv na reprodukci, růst a vývoj a v neposlední řadě na výkonnost těchto zvířat.

NH nedisponuje komplexním rozborem krmiv z hlediska obsahu živin, minerálních látek a stopových prvků, resp. vitamínů. O standardní, ev. aktualizované podobě krmné dávky pro jednotlivé kategorie koní a roční období ani nemluvě.

Zvlášť citlivě vnímáme tento nedostatek v případě potřeb mladých koní všech věkových kategorií. Absence závazných krmných dávek pro zmíněnou kategorii koní je dalším z hrubého porušení základních zootechnických zásad!

Absence předepsaných krmných dávek z hlediska vzájemného poměru živin vytváří prostor pro nehospodárné nakládání s prostředky.

Zjistilo se, že část objemných krmiv (pícnin) tvoří pro koně zcela nevhodné seno z druhé kosby, konkrétně otava. Tento prvek krmné dávky starokladrubských koní přináší vysoké riziko vzniku závažných, zdravotní stav, ev. život ohrožujících onemocnění v podobě kolik!

Závěr

Za účelem optimalizace technologie výživy a krmení koní v NH bude úkolem zootechnika sestavit krmné dávky pro jednotlivé věkové kategorie mladých koní a mladé koně v treningu, resp. chovné klisny s diferenciací na jalové, nízko a vysokobřezí, ev. klisny s hříbaty, a to na základě rozboru / složení prvků krmné dávky z hlediska sušiny, živin, vitamínů, apod.

Vlastní výroba jadrných krmiv, resp. pícnin je realizována za podmínek vyšších nákladů, než jejich pořízení nákupem. To znamená, že úsek rostlinné výroby NH je v současné době nerentabilním, ztrátovým provozem, byť strategického významu.

Pohybování koní NH

Nejcharakterističtějším životním projevem koní je jejich schopnost k progresivnímu pohybu. Současně se jedná o prioritní selekční kriterium v rámci šlechtění koní, s důrazem na zvyšování výkonnosti těchto zvířat. Zmíněný projev koní je nejdokonalejší a současně nejvyvinutější v rámci celé živočišné říše.

Charakteristika pohybu koní, resp. jejich výkonnost je podmíněna typem hodnoceného jedince, jeho plemennou příslušností, tělesným vzrůstem, konstitucí, kondicí, zdravotním stavem, temperamentem, povahovými vlastnostmi zvířete, jeho exteriérem (z hlediska korektnosti postoje končetin) a v neposlední řadě závisí na stupni trénovanosti.

Nástrojem, které si koně vytvořili v dobách svého ontogenetického vývoje pro pohyb je svalová soustava. Ta je motorem, který proměňuje energii „chemického paliva“ v mechanický pohyb.

Své pohybové schopnosti nejlépe prezentují koně ve volnosti, t.j. v podmínkách neomezujících přirozený projev jejich lokomočních vloh. Čím lehčeji se kůň pohybuje, tím déle si dokáže uchovat požadované / nasazené pracovní zatížení. I k příznakům únavy dochází v takovém případě až po delší časové etapě.

Odvolávaje se na výšeuvedené skutečnosti nutně si musíme položit otázku: co dělá současný chovatel starokladrubských koní pro udržení, zachování, ev. zvyšování pohybové kultury svých odchovanců, budoucích nositelů klasického (barokního) způsobu jezdeckého a vozatajského umění?

Domníváme se totiž, že pohyb obecně není pro koně něčím samoúčelným. Především je předpokladem požadovaného rozvoje kardiovaskulárního aparátu a respiračního systému ; učí účelnému hospodaření s energetickými zásobami; má dopad na obratnost a vytrvalost. V některých případech se řízeným pohybem mladých koní upravují jejich vrozené, nekorektní postoje končetin. O příznivém vlivu pohybu pro úpravu kondičního stavu, ev. snížení podílu těžkých porodů klisen ani nemluvě.

Na základě našeho znaleckého šetření konstatujeme, že jediný, lidským subjektem organizovaný pohyb koní se realizuje v populaci starokladrubských vraníků v rámci jejich pravidelného, každodenního přesunu na pastvu. Délka distance z objektu ustájení do volnosti v podobě pastvy tvoří cca 800 metrů.

Z dostupné odborné literatury jsme však informováni, že v NH byla v minulosti vybudována a následně využívána pohybová dráha optimálních parametrů, určená mj.klisnám základního stáda a jejich hříbatům. Zanedbání pravidelného, nuceného pohybování koní proto hodnotíme, jako odborné selhání zodpovědných pracovníků.

Pohybování plemenných hřebců je v mnoha ohledech hodnocené, jako optimální. Realizuje se totiž střídavě na dlouhé lonži, pod sedlem a v lehkém, ev. středně těžkém zápřahu.

Závěr

Přesto, že výsledky našeho výzkumu etologie lokomočního projevu koní různých plemen na pastvě potvrzují dostatečnost nenucené pohybové aktivity těchto zvířat (v rozmezí od 6. do 26. kilometrů v průběhu denního, 12-hodinového období), o určité konkrétní podobě řízeného pohybování koní je potřebné v budoucnu uvažovat.

Zdravotní stav v populaci starokladrubských koní

Zdravotní stav obou populací starokladrubských koní je podmiňujícím faktorem jejich užitkové hodnoty. Je přirozené, že tyto vazby nabývají na různé funkční účinnosti nejen u jednotlivých barevných variant starokladrubského koně, ale také vně těchto plemen a rodin. Na mimořádné důležitosti nabývá vztah konstituční komplexe a výkonnosti těchto koní. Vzdor této skutečnosti však není při předmětném hodnocení oblast zdravotního stavu akcentována na odpovídající úrovni. Tento stav je tedy motivací předloženého návrhu k (spolu)práci zootechnika / chovatele na straně jedné a komplexní práce veterináře na straně druhé. Tato skutečnost je motivací k přeloženému návrhu opatření k operativnímu hodnocení / definování aktuálního stavu chovného stáda a stáda mladých koní všech věkových kategorií.

Položíme-li si dnes lapidární otázku v souvislosti s aktuálním zdravotním stavem koňstva NH, odpovědí je vzácná shoda všech tázaných: z l ý !

Návrh metody řešení

Komplexní hodnocení konstituce chovu na základě souhrnného hodnocení chovných jedinců je potřebné / žádoucí a vyplývá z nutnosti kontinuálního hodnocení výsledků šlechtitelských programů, jejichž nezbytnou součástí je posouzení celkového stupně zdraví tohoto chovu. Na zvláštním významu nabývá toto hledisko v chovu starokladrubského plemena, u kterého dochází k výkonnostní a tím i typové a tvarové přestavbě, zvláště pak v populaci, která je regenerována, nebo v populaci, ve které je využívána příbuzenská plemenitba. K těm patří také chov starokladrubských koní.

O komplexu konstituční pevnosti nás informuje také plodnost. Podle různých literárních pramenů se potvrzuje vliv obou rodičů i na plodnost potomka. Porucha plodnosti je obecně frekventovanější jako důsledek inbreedingu. Při vysokém stupni příbuznosti právě plodnost trpí nejvíc za souběžného poklesu hmotnosti novorozených hříbat, resp. snížení dynamiky jejich růstu.

Doporučujeme proto realizovat vyhodnocení nemocnosti jedinců podle závažnosti nemoci s diferenciací podle rodin a dosažené výsledky ověřit statistickým testem (na kritické hladině 5%-ní významnosti). Předmětem zkoumání by se mělo stát onemocnění očí právě tak, jako výskyt nemocí vnitřních a kožních, nemoci hříbat a poruchy plodnosti.

Vyhodnotit poměr zdravých a nemocných jedinců v jednotlivých rodinách s možností vyslovit hodnocení konstituce příslušníků té-které rodiny. Zkoumání se musí zaměřit také na nemoci pohybového aparátu (rakovina kopytní rohoviny, lymfatičnost končetin, otoky, nálevky kloubů, sklon k flegmonám s recidivujícími záněty mízních cév až po zesílení celé končetiny, t.j. sklerózu podkožního vaziva – elefantiasis, tzv. „sloní noha“), apod.

Frekventovaným onemocněním očí starokladrubských koní je zánět spojivek a rohovky různého stupně, až po měsíční slepotu. Vnitřní a kožní onemocnění se projevuje v této populaci kolikou různé závažnosti, dušností, letní vyrážkou, apod. Nemocnost hříbat je hodnocena podle výskytu snížené životaschopnosti, celkové slabosti, neschopnosti sát, ev. výskytu hyperflexe (zkrácení šlach ohýbačů), kýlou pupeční nebo tříselnou, nemocí dýchacích cest, průjmy, zadržením smolky, krvácením z pupku, apod. Poruchy plodnosti se projevují především nepravidelností ovariálního cyklu, záněty dělohy, komplikací při porodu (nestandardním průběhem hřebení) a po porodu. Hodnocení vně rodin se musí soustředit také na procento natality, výskyt potratů, mrtvě narozených hříbat, výskyt dvojčat, apod.

Uvedená metoda, jejíž aplikace není náročná a přitom dosažené výsledky mají požadovanou sílu výpovědi pro plemenářské hodnocení stáda / populace/ chovu je proto nezbytným doplňkem komplexních plemenářských analýz zdravotního stavu chovných jedinců / rodin, determinujících jejich užitkovou hodnotu, s dopadem i na oblast ekonomiky chovu celého NH.

Analogické hodnocení dědičnosti zdravotního stavu potomků je nutné realizovat přirozeně také v případě potomků jednotlivých plemenných hřebců, s přihlédnutím k metodickému záměru kontroly dědivosti zdraví v populaci starokladrubských koní.

Musíme si uvědomit, že frekvence výskytu letálních a semiletálních genů, ev. subvitálních faktorů odpovědných za sníženou životaschopnost nebo smrt cca 50% jedinců právě tak, jako projevu geneticky podmíněných vad ve fenotypu se zvyšuje v relativně malých, uzavřených populacích, kde je ve větší míře využívána metoda šlechtění, zv. inbreeding. V takových chovech je důsledné kontrola zdravotního stavu a konsekventně prováděná selekce nositelů dědičných vad velmi důležitou součástí řízené plemenitby.

Chovatel se v žádném případě nesmí ocitnout ve vleku nežádoucích / kritických událostí. Pokud se již tak stalo, jedná se o závažné osobní i profesní selhání, z nichž je nutné vyvodit / abstrahovat zásadní konsekvence!

Za předpokladu existence kvalitní (ve smyslu její kompletnosti) základní dokumentace by mohl sestavit současný chovatel tohoto plemena srozumitelný manuál k výkonům / zásahům pozitivně ovlivňujících jejich existenční perspektivu. Za současné situace opak je pravdou!

Závěr

Současný zdravotní stav koňstva NH se nachází ve své latentní fázi. Dosavadní nedůsledná kontrola zdravotního stavu a absence záznamů o profylaktických úkonech, resp. neexistence analýz o stavu chorobnosti jednotlivých rodin, ev. kmenů populace starokladrubského plemena vyžaduje realizaci kroků podle námi uvedené metodiky, která nestrpí odklad!

Výsledek šetření umožní soustředit naši pozornost v podobě preventivních opatření na ohrožené rodiny, resp. specifika nemocí v obou stádech tohoto plemena.

Zdravotní prevence

Kontrola prvotní evidence výkonů smluvního veterináře NH dokumentuje nedostatky a pochybení, které z dlouhodobého hlediska znevýhodňují objednavatele / zadavatele těchto služeb.

V evidenčních kartách koní NH nelze dohledat údaje o plošně prováděných zásazích v chovu, a to v období jednoho až šesti let, s uvedením důvodů aplikace medikamentů a jejich dávkování, resp. přesném datu užití, ani způsobu a době individuální léčby koní v případě úrazu nebo akutního onemocnění.

Návštěvy veterinárního lékaře se většinou realizují bez přítomnosti zootechnika. V důsledku toho zástupce NH není informován o délce doby léčby a její perspektivnosti, v konečném důsledku o její efektivitě a účelnosti.

Neexistují evidenční záznamy v podobě deníku výkonů veterinárního lékaře doplněné kontrasignací zástupce (zootechnika) NH.

Faktura výkonů a množství spotřebovaných farmak předkládaných veterinárním lékařem (pozn. za rok 2011 ve výši 3,5mil. Kč !) se tak stává prakticky nekontrolovatelnou.

Závěr

Laxní přístup zástupce NH, konkrétně chovatele-zootechnika k způsobu práce smluvního veterinárního lékaře vytvořil prostor k zneužití finančních zdrojů této organizace. Popsaný stav si vyžaduje neodkladné a radikální personální řešení. V případě veterináře rozvázání smlouvy o spolupráci; u chovatele-zootechnika pak zpřísnění pracovní disciplíny.

Úhyn, utracení a nutná porážka koní

Účetní doklad, zv. „Výroční zpráva 2011“ (s.16) obsahuje kapitolu uvedenou v anotaci této kapitoly s údaji za období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011. Z citovaného pramene je zřejmé, že k neplánovanému snížení stavů koní došlo v 29 případech.

Byť se jedná o faktografický údaj, hodnotíme jej jako zavádějící, s pochybnou výpovědní hodnotou. Především sumární uvádění příčin ztrát, cit. „úhyn / utracení“, a to v 16. případech. Vágní charakter této účetní metodiky spatřujeme v neslučitelnosti příčin odpisu těchto zvířat.

Je totiž zásadní rozdíl mezi ú h y n e m zvířete, jejíž příčinu odhalí pitva (!) a mrtvé tělo je následně zlikvidované v kafilerce a o této službě obdrží majitel / chovatel potvrzení (fakturu) a p o r á ž k o u , realizovanou v zařízení masokombinátu, které dovezené živé zvíře odporazí a následně zpracuje jako jatečné. Chovatel obvykle získá určitou finanční protihodnotu.

Za rok 2011 a první pololetí 2012 bylo z chovu NH zlikvidováno 43 koní. To představuje v průměru 2,5 koní v každém z 18. měsíců sledovaného období.

Předpokládáme, že o každém z nich existuje zápisnice o vyřazení, t.j. návrh s uvedením příčin / důvodů, t.j. lékařská zpráva s uvedenou diagnosou, jejíž správnost byla konfrontována tzv. kontrolní pitvou v zařízeních kafilerie, a to na základě obvyklého požadavku chovatele / majitele. V daném případě NH, a to s ohledem na plemennou hodnotu těchto koní.

Nemělo by dojít ani k pochybnostem o kompletnosti dokladů v případě koní, vyslaných k odporažení v podnicích masoprůmyslu (rozuměj: na jatkách) včetně tržeb za výsek masa těchto zvířat. Vycházíme totiž z teze, podle které každá nepřirozená, resp. předčasná ztráta koně v majetku NH musí být zdokumentována adekvátně, t.j. přiměřeně k jeho finanční, morální a společenské hodnotě / ceně !

Na základě našeho subjektivního názoru opírajícího se však o vlastní, několik desetiletí trvající chovatelskou praxi ve významných československých, resp. zahraničních chovech s velkou četností klisen základního stáda (od 50 do 145 jedinců) nelze nevyslovit názor, podle kterého v NH se přistupovalo k „řešení nemocnosti“ svěřených koní výrazně radikálním způsobem, t.j. s benevolencí k metodě jejich fyzické likvidace, v míře námi dosud nepoznané !

S ohledem na zařazení kladrubských koní k světovému genofondu hodnotíme popsanou praxi NH jako netolerovatelnou, až podezřele frekventovanou a to i s ohledem na specifika starokladrubského plemena jako celku !

Závěr

Matoucí a nejednoznačné termíny používané v účetnictví NH umožňují účelově manipulovat s pravou podstatou příčin úbytku koní tohoto chovu. Popsaný systém účetní likvidace koní se musí přehodnotit ve smyslu jejího zrušení a nahradit užitím jednoznačných odborných terminologií. Kontrola účetnictví se musí zaměřit také na kompletnost podkladů v souvislosti s vyřazováním koní. Jakákoli nedbalost by měla být v budoucnu postihována.

Komentář k Řádu plemenné knihy starokladrubských koní

Konfrontací údajů uvedených v dokumentu zásadního významu pro koordinovanou, řádnou činnost NH, konkrétně Řádu plemenné knihy starokladrubských koní se současným stavem chovu realizovaným v Kladrubech nad Labem je několik disproporcí ve smyslu neplnění proklamovaných, závazných nařízení. Z nich poukážeme na ty nejdůležitější.

V části II. zv. Šlechtitelský program populace starokladrubských koní, ad. 9: Sestavení a realizace připařovacích plánů, odsek 4 (s. 7 – 9), cit. „Zajistit konstantní velikost a podíl skupin (otcovských kmenů a mateřských rodin) minimálně 5 aktivních plemenných hřebců v každém kmenu a 10 aktivních plemenných klisen v každé rodině i podrodině postupně i v obou barevných variantách“ je v současnosti pouze v rovině úvah, plánů, ev. dobrých úmyslů.

V části II. Bod 3 zv. Zkušební řád (s. 9): Hodnocení hřebečků v testačních odchovnách se v případě odstávčat, cit. „posuzuje vzrůst podle růstových standardů dle KVH (rozuměj: jediné kohoutkové výšky hůlkové) …“

Hodnocení hřebečků ve stáří 1 až 2 roky, cit. „posuzuje se vzrůst podle růstových standardů, dle KVH …“

Analogické minimalizování podmínek pro zápis do evidence Plemenné knihy na jediný biometrický údaj je uvedené také v části I. Bodu 4.2.1. tohoto dokumentu, cit. „do hlavní plemenné knihy klisen na základě parametru standardu pro KVH“. V bodu 4.1.3. určuje (omezuje) podmínku pro zápis do hlavní plemenné knihy plemenných hřebců pouze na parametr / hodnotu KVH !

V části I. zv. „Chovný cíl“ jsou sledované tělesné parametry 4-letých hřebců a klisen starokladrubských koní omezené na hodnotu: KVH, KVP, OH, OZ, resp. živou hmotnost. Tato netransparentnost znaků / hledisek poskytuje pouze neprůkazné informace o vývoji a růstu populace starokladrubských koní.

V bodu 4.3.3. zv. Mladé koně (s. 25) se zavazuje majitel průběžně zaznamenávat také, cit „změny vrozených znaků koní. Z přirozeného důvodu a charakteru jejich neměnnosti a trvácnosti považujeme citovaný příkaz za nadbytečný.

Požadavek na přesnost provádění měření koní v případě hodnoty KVH, KVP a OH (1 cm) má vzhledem k variabilitě kondičního stavu těchto zvířat dobrou informační hodnotu. Připomínky máme však k požadované přesnosti měření v případě údaje o obvodu záprstí, t.j. metakarpu (lidově „holeně“), a to 0,5 cm místo správné / potřebné přesnosti měření na 1mm. Tato zdánlivě zanedbatelná diference však způsobuje až 20% – ní zkreslení požadovaného výsledku zkoumání. Kalkulujeme-li navíc s objektivně existující tolerancí nepřesnosti, t.j. subjektivní chybou při měření, dosahuje odchylka ve výsledku přes 25% !

Závažnost nepřesnosti měření zmíněného biometrického údaje znamená současně dobrovolného vzdání se možnosti zjistit relevantní údaj o stavu podstatného selekčního pokroku, t.j. kritéria k posouzení konstituční charakteristiky jedince, ev. celé populace, kterou vyjadřuje index kostnatosti (jemnosti kostry).

Stávající podoba Řádu umožňuje – z různých účelových důvodů – povolování výjimek. To vede ke ztrátě samotného smyslu jeho existence ! Možnost udělení výjimek musí být proto v co nejkratší době zrušena.

Konfliktem zájmu se stává situace, kdy v chovatelské komisi a komisi pro dohled nad Řádem plemenné knihy starokladrubského plemena zasedají v současnosti ti samí lidé.

Závěr

Řád plemenné knihy starokladrubského koně je dokumentem s pravidly způsobu provádění šlechtitelské práce v chovu NH. Fakt, že některé z nich již vyžadují korekci přináší sám život. Nové teze musí býti však formulované a dosazené způsobem, který v budoucnu vyloučí jejich dvojí, t.j. nejednoznačnou interpretaci !

Stav budov a staveb

Budovy a stavby většiny středisek / farem NH jsou v současnosti ve stavu, který v některých případech ohrožuje tělesnou integritu ustájených zástupců plemena tvořícího podstatu světového genofondu. Z pohledu nezainteresovaného subjektu je první dojem z NH rozpačitý, nedůstojný až skličující. A právě aktuální situace budov a staveb v majetku NH ilustruje nejlépe skutečný vztah bývalého nejvyššího vedení podniku ke svěřeným hodnotám !

Vhodně to ilustruje výsledek prohlídky hospodářství Heřmanův Městec. Potvrdila se dlouhodobá absence investic do průběžné údržby případně rekonstrukce objektů: stájí a přilehlých prostorů (skladů, sedlovny, apod.).

Stěny boxového typu ustájení hřebců jsou poničené; na mnoha místech hrozí pád stropů na ustájené koně; balustráda po celé délce hlavní manipulační chodby je dlouhodobě poškozována zatékající dešťovou vodou; mechanizace hospodářství není chráněna vhodným přístřeškem. Celkový dojem z tohoto střediska je nevábný až znechucující, svědčící o dlouhodobé absenci pravidelné údržby budov.

Podle našeho názoru po realizaci celkové rekonstrukce objektů hospodářství Heřmanův Městec by se tento mohl stát místem s exklusivitou prodejní stáje všech produktů – odchovanců NH (formou dražeb nebo přímo ze stáje).

Závěr

Nevyhovující, zlý nebo havarijní stav některých budov a staveb NH v současnosti vyžaduje přesný popis závad. Na základě toho pak definovaní pořadí důležitosti rekonstrukcí a zahájení oprav podle časového harmonogramu.

Personální politika NH

Dlouhodobým problémem NH je nedostatek školených ošetřovatelů pro úsek chovu koní, resp. kvalifikovaných jezdců k přípravě produktů tohoto hřebčína k výkonnostním zkouškám, ev. aukčnímu prodeji, a to jak pod sedlem, tak v zápřahu. Je tomu tak přesto, že příslušné odborné učiliště je činné v místě sídla NH, resp. v nedalekém hlavním městě.

Jak už bylo zmíněno, v personálním obsazení jednotlivých pozic NH není v současné době vytvořeno pracovní místo pro odborníka – specialistu na oblast výživy a krmení koní, tzv. krmiváře (byť v minulosti existovalo).

Výběr nového veterinárního lékaře pro Kladruby nad Labem je v současnosti nejzávažnějším problémem tohoto hospodářství, který nestrpí dlouhodobý odklad řešení!

V budoucnu bude nutné učinit kroky k obsazení místa vedoucího inseminační stanice, s kterou se v budoucnu uvažuje se sídlem ve Slatiňanech.

Personální doplnění si vyžádá také chovatelská komise, kde v současnosti absentují odborníci – praktici z oblasti zemského chovu.

Závěr

Problém kvalitních pracovníků a jejich feminizace v oblasti chovu koní je chronickým problémem tohoto odvětví uplynulých desetiletí. Má několik příčin. Kromě společenského nedocenění časově náročného zaměstnání je ním kvalita vzdělávacího procesu, a to na všech stupních odborného školství.

Obsazování pracovních míst se nevykonávalo na základě řádného výběrového řízení. Důsledkem této praxe bylo, že na exponovaných pozicích NH pracovala celá řada subjektů bez požadovaného odborného vzdělání.

Efektivita a návratnost investic do výzkumu

Výzkumná stanice pro chov koní (VSChK) se sídlem ve Slatiňanech byla aktivní od roku 1965 do roku 1990. Okamžitě se stala platformou vědeckého bádání a diskusním fórem československé, resp. světové obce hipologů. Ve zmíněném období uveřejnila v 60. Bulletinech a 22. Studijních informacích přes 400 původních vědeckých prací. Zřejmě žádný problém hipologie z oblasti chovu, testace výkonnosti, veterinárního lékařství nebo ekonomiky tohoto oboru živočišné výroby nezůstal bez povšimnutí. Zodpovězení praktických otázek se řešilo výhradně nejprogresivnějšími a především objektivními metodami biostatistických analýz. Pravidelně organizovala vědecké symposia s mezinárodní účastí a za enormního zájmu domácích chovatelů.

Kvalitu publikovaných prací a jejich přínosnost garantovalo ctění etiky vědecké práce, resp. odborná a věcná oponentura (pozn. v průběhu aktuálního znaleckého zkoumání v NH bylo vysloveno doporučení ukončit jarní část letošní připouštěcí sezony ve stádě starokladrubského koně a nepokračovat v budoucnu s praxí podzimního připouštění, a to právě na základě jedné naší vědecké práce publikované v Bulletinu VSChK ve Slatiňanech).

Odchodem ředitele VSChK v první polovině 90. let, pana Doc. Ing. Jaromíra Dušeka, Dr.Sc. do důchodu prakticky zanikla činnost hipologického výzkumu v ČSR, které byl vůdčí osobností.

Do takto uvolněného prostoru vstoupilo několik subjektů, avšak bez elementárních znalostí a zkušeností z oblasti hipologie a tudíž bez přehledu o existujících problémech tohoto specifického odvětví chovatelství. Jejich jedinou kvalifikací byla pouze obecná znalost anglického jazyka, resp. disponování překladatelským softwarem a přístup k elektronickým médiím severoamerické provenience.

Zájem zmíněných domácích „autorů“ se koncentroval na texty tzv. behavioristů, t.j. vykladačů mentálních pochodů koní, jejich pocitům, náladám, emocím, stresům, touhám, t.j. všem neuchopitelným a především neprokazatelným projevům těchto zvířat.

Nemusíme připomínat, že tyto tzv. odborné studie nemají nic společného se seriosním vědeckým výzkumem. Zdůvodňujeme to skutečností, podle které s názory behavioristů nelze vést smysluplné diskuse nebo věcné argumentace za použití faktů, čísel, hodnot, průkaznosti, apod.

Bylo jen otázkou času, kdy se reprezentace této pavědy, kterou u nás zastupuje Ing. Bartošová-Víchová z Výzkumného ústavu v Praze-Uhříněvsi a její manžel, prof. Bartoš ze Zemědělské univerzity v Praze objeví v NH. S cílem získat grant zajišťující perspektivu života na několik let se v NH realizovalo v r. 2008 hodnocení přítomnosti spor helmintů v trusu koní na pastevních plochách NH. Připomínáme, že ani odstupem uplynulé doby neobdržel NH závěrečnou zprávu s uvedením variant řešení tohoto umělého problému.

Druhý grant byl přiznán na výzkum stavu welfare starokladrubských koní, t.j. míry pocitu emoční / vnitřní pohody těchto zvířat na podmínky, které jsou jim vytvořené NH. Je zcela zřejmé, že se jedná o výzkum pro výzkum! Otázka welfare (možná) nachází své uplatnění v hromadných chovech drůbeže, prasat a částečně HD. Oprávněnost naší kritiky potvrdila reakce účastníků semináře chovatelů starokladrubských koní, konaného v NH 25.2.2012, která byla jednoznačně odmítavá. Stejná hodnocení výzkumu s pochybným smyslem a cílem vyslovil i kolektiv Katedry speciální zootechniky Zemědělské univerzity v Praze.

Jak už bylo v textu tohoto znaleckého posudku opakovaně akcentováno, NH musí v budoucnu vyvíjet snahu o řešení svých problémů, které přináší každodenní život provozu a charakter jeho šlechtitelské práce na té nejvyšší odborné úrovni, kde se již s empirickými zkušenostmi nevystačí. Musí se to však vykonat s rozmyslem, odborně fundovaně, t.j. profesionálně a s respektem k potřebám a specifikám starokladrubského plemene. Na základě vhodně zvolených investic lze až očekávat jejich návratnost.

Závěr

Existují v obecné rovině pouze dva druhy přístupu k vědeckému zkoumání. Smysl mají práce, kterými autor řeší dosud nezodpovězené / neřešené problémy, které přináší každodenní praxe. Druhou skupinu (v současnosti frekventovanější!) tvoří učeně se tvářící výtvory subjektů postrádajících to podstatné, totiž vědeckou invenci.

Námi zpracovaný znalecký pohled na NH definoval nejožehavější problémové okruhy existující tu v aktivní, onde v latentním stavu, avšak vyžadující naši soustředěnost k jejich řešení. Pro takové jsou pomyslné brány NH vždy otevřené!

Doplňkové finanční zdroje NH

Na základě účetní evidence NH konstatujeme, že v Deníku výdeje krmiv (ovsa, sena, slámy, trávy, apod.) se zaznamenává také produkce stájové mrvy. Dřívější tržby plynoucí z jeho prodeje žampionárně se v současné době nerealizuje z důvodu ukončení provozu pěstování tohoto druhu chutných a vyhledávaných hub.

Není to však jediný ověřený a úspěšný zdroj přinášející určitý, stálý, vedlejší příjem, který byl v minulosti v NH ukončen. Mluvíme o produkci krevního séra březích klisen starokladruského vraníka, kterou odebírala Bioveta se sídlem v Ivanovicích na Hané. Kromě zajímavého finančního zisku a s minimálním vstupním nákladům (pouze na práci veterináře a pracovníka, který krevní plazmu zpracuje a uskladní) inspirovala tato lukrativní činnost chovatele k co možná nejvyššímu podílu zabřeznutých klisen, s pozitivním vlivem na četnost odchovaných hříbat doprovázené frekventovanější kontrolou zdravotního stavu těchto zvířat.

K dalším, v NH dosud nerealizovaným možnostem zisku finančních zdrojů řadíme také produkci mléka klisen.

Integrovaný operační program v podmínkách NH

S odvoláním na referáty zainteresovaných zaměstnanců NH v souvislosti s realizací integrovaného operačního systému (IOP), který nabízí čerpání dotací z fondů EU na turistické prohlídky hřebčína v Kladrubech nad Labem vyslovujeme naše výhrady, a to jak zooveterinární a etické, tak bezpečnostní.

Váhou našeho odborného názoru odmítáme např. možnost volného vstupu, ev. pohybu turistů do vybraných prostorů tohoto chovu. Konkrétně do porodnice a dokonce s bezprostřední, fyzickou přítomností návštěvníka při hřebení klisny. Tento požadavek turistů je necitlivým a bezprecedentním narušením průběhu porodu, ohrožujícího jak klisnu-matku, tak život a zdraví jejího hříběte. O vysoké pravděpodobnosti infikace prostředí porodnice lze uvažovat v takovém případě zcela legálně.

Se stejnou důrazností odmítáme možnost přítomnosti turistů v případě zkoušek klisen prubířem, resp. jejich bezprostřední přítomnost při samotném aktu připouštění klisny plemenným hřebcem. Opět se jedná o intimní okamžik života těchto zvířat, který je nutné řídit způsobem, který neovlivní průběh tohoto aktu. I tyto námitky opírám o 40-letou praxi v chovu koní, zpracovanou ve dvou monografiích a desítkách odborných, ev. vědeckých pracech.

Nápravu současného, neúnosného stavu bez ztráty finančního efektu z fondu EU spatřujeme ve vytyčení takové nové prohlídkové trasy, která se vyhne všem výše uvedeným sporným místům, avšak bez toho, aby ztratila svou atraktivitu pro budoucího návštěvníka NH. Varianty tohoto návrhu již jsou ve stavu rozpracovanosti.

Závěr

Nesouhlas se současnou podobou podmínek čerpání finančních prostředků z EU z titulu IOP má několik důvodů:

  1. Porušuje zásady preventivní profylaxe; před stájemi nejsou dezinfekční rohože
  2. Porušuje etické normy ve styku a manipulací s těmito zvířaty;
  3. Je v rozporu s poznatky etologie koní;
  4. Citlivě ovlivňuje životní prostředí nejcennějšího chovného materiálu NH;
  5. Vystavuje návštěvníky riziku poškození jejich tělesné integrity.

S benevolencí, jakou dosud projevoval NH na přítomnost turistů se nelze setkat v žádném chovu koní; O národních hřebčínech Británie, Francie, Německa, Rakouska a pod. ani nemluvě. V případě NH žádá turista zážitek, který je v kulturní Evropě odjakživa zapovězen!

Komerční propagace koní NH v zahraničí

S odvoláním na naše osobní zkušenosti získané v průběhu opakovaných a dlouhodobých, inspirativních pobytů v chovech koní Západní Evropy můžeme vyslovit názor, podle kterého komerční propagaci koní odchovávaných v NH není věnována náležitá pozornost (pozn. vzorem by nám mohla být v této souvislosti trvalá mediální přítomnost na tomto trhu Maďarska, Polska, Rumunska, Bulharska, Ukrajiny, apod.). Poslední nabídka kladrubského bělouše ze soukromé stáje Favory (za 20.000,- Euro) byla otištěna v německém, specializovaném katalogu, ještě v roce 2010.

S reportáží z prostředí kladrubského hřebčína jsme se nesetkali v posledních 20 letech ani jednou (pomineme-li umělecké fotografie J. Záliše). Týká se to periodik vycházejících s velkým nákladem: Schweizer Kavallerist, Reiter Revue, Equito, St.Georg, a pod.

Závěr

Vhodně zvolená placená inzerce v zahraničním odborném tisku a reálné ceny mladých koní se základním výcvikem v budoucnu zcela jistě probudí zájem kupců.

Připomínky k metodice účetnictví

Konstatujeme, že dosavadní metodita účetnictví NH výrazným způsobem deformuje reálný obraz hospodaření tohoto podniku! Nevypovídá o stavu, kvalitě hospodaření, ev. o skutečných nákladech. Evidence je neprůhledná.

Upozorňujeme na neudržitelnost současné metodiky vedení účtů, konkrétně systému aktivace hodnot, a to jak mladých koní, tak zvířat základního stáda. Zkresluje, ev. deformuje skutečnou hodnotu koní a neuplatňuje legitimní realizaci odpisů těchto základních prostředků. V případě chovných klisen buď v závislosti na jejich věku nebo na základě počtu odchovaných hříbat.

Dosavadní praxe má za následek, že v důsledku přirozeného úbytku úhynem nebo na základě nevyhnutného vyřazení klisny z chovu (např. pro chronickou neplodnost, vysoký věk, nevyléčitelnou nemoc, apod.) již v případě pěti (!) jedinců se v účetnictví NH objeví ztráta přesahující jeden mil. korun!

Naší zásadní výhradou k současnému systému účetnictví v NH je zanedbání skutečnosti, že základní kalkulační hodnotou, uplatňovanou v každém chovu hospodářských zvířat je tzv. krmný den. Ten v sobě kumuluje všechny přímé i nepřímé náklady, které se v podniku vynaloží na jednoho koně konkrétní kategorie, věku, pohlaví, apod.

Znalost hodnoty KD umožňuje plánování nákladů na odchov, definování výše účetní aktivace mladých koní, finální hodnoty chovných / plemenných koní před jejich zařazením do základního stáda, resp. tempo a výši ročních odpisů, v neposlední řadě definování reálné ztráty v případě neplánovaných úbytků koní, resp. zisků při jejich realizaci. Rozborem jednotlivých prvků tvořících konečnou hodnotu KD také hodnocení kvality a způsobu hospodaření jednotlivých oddělení / úseků výroby, resp. nákladů vnitropodnikového hospodaření.

Neopomenutelným problémem NH je také otázka pojištění koní. Je nepochybné, že současná praxe znevýhodňuje vlastníka, t.j. pojištěnce, a to v míře, která je déle neudržitelnou! Úkolem do budoucna bude přehodnocení stávajících smluv tak, aby se stal vztah pojištěnec – pojišťovatel vyvážený, t.j. korektní.

Závěrečné shrnutí

Rekapitulace komentovaných nedostatků existujících v práci NH je vědecky i prakticky zdůvodněná, s krédem exaktnosti a prací s fakty. Kromě hlediska historického a zootechnického se nezapomnělo v předložené analýze ani na neméně významné hledisko ekonomické.

Zasloužený prostor byl věnován současným nedostatkům metod hodnocení typu a tělesné stavby, který je v zootechnice obecně a v hipologii zvlášť, podstatným selekčním kriteriem. Mimořádný význam má tato problematika v probíhajícím šlechtitelském procesu starokladrubského plemena. Ve snaze o objektivizaci posuzování tělesné stavby je žádoucí upřesnit výběrová kritéria. Rozšíření souboru zkoumaných parametrů tělesných měr resp. indexů koresponduje se závažností úkolu, který čeká jeho chovatele již v nejbližší budoucnosti. Jedná se o tvarovou a výkonnostní homogenizaci obou stád starokladrubského plemena. Nepochybně prioritní otázkou řešení se stává v současné době problematika upevňování celkové konstituce koňstva NH. Ta má bezprostřední vliv na zdravotní stav, reprodukční charakteristiku a v neposlední řadě prezentovanou výkonnost produktů tohoto chovu, jak se na to poukázalo v kapitole 7.1.

Je zřejmé, že na stavu, který v současnosti vnímáme kritickým pohledem znalce se reflektuje reálný obraz práce, kterou (ne)vykonávalo vedení Národního hřebčína v uplynulých dvou až třech letech. Z bilance nedostatků lze vyslovit postulát, podle kterého se tak dělo nekvalitně, nedůsledně a neprofesionálně. Překvapuje to o to víc, že technologie každého chovu koní se systémem uzavřeného obratu stáda je realizována způsobem, který je tradiční a ve své podstatě neměnný. Opírá se totiž o dlouhodobé empirické poznatky a zkušenosti našich předků – chovatelů koní.

Jsou to ty zdánlivé maličkosti, jejichž absence je dělící čarou mezi rutinou a uměním. V případě starokladrubských koní je ním pokora a úcta k dílu předků, ctění zásad řemesla, zv. hipologie, morální závazek ke svěřenému majetku, poctivě odvedená každodenní práce, oddanost, zaujetí a věrnost k zásadám předchůdců na našich současných pracovních postech, etický rozměr našeho vztahu k noblesním tvorům, zv. starokladrubský kůň, v neposlední řadě styl, elegance, důslednost, empatie a předvídavost při řešení každodenních úkolů!

Národní hřebčín Kladruby nad Labem se opět musí stát etalonem, kterým se poměřují jiné domácí a zahraniční hřebčíny, efektivita a kvalita jejich chovatelské produkce.

Dlouholetý problém NH, jehož podstatou byla krize osobností v jejím čele v uplynulém desetiletí vyvrcholila v hodnoceném období let 2008 až 2012. Vstřícný přístup zaměstnanců k naší přítomnosti v NH a jejich povědomí o podstatě dlouhodobých, neřešených nedostatků Národního hřebčína je nadějí, že po zavedení jednoznačných vnitropodnikových pravidel (v podobě Reglementu) a v úzké součinnosti se zřizovatelem (MZe ČR) dojde k postupnému zlepšení současné neutěšené situace. Nelze zakrývat: NH čeká velká práce! Můžeme také konstatovat že po vzájemné konzultaci s pověřenou ředitelkou, p. Ing. S. Voňkovou byla už v několika případech započata náprava a na dalších, námi zjištěných nedostatcích se také operativně pracuje.

R e g l e m e n t

základních pravidel při výkonu činností v NH s účinností od 01. 09. 2012

  1. Prioritním úkolem práce všech zaměstnanců NH je maximální starostlivost a zodpovědnost o svěřené starokladrubské plemeno koní.
  2. Je povinností zaměstnanců neprodleně hlásit svému nadřízenému každou událost v chovu, která by mohla vést ke zranění nebo ztrátě těchto zvířat.
  3. Každá návštěva přicházející do NH se musí ohlásit na správě vedení podniku. Vstup cizích subjektů na území / objektů NH je nepřístupný bez doprovodu příslušného pracovníka. Tento zákaz se týká také zástupců všech masmédií (tisku, rozhlasu a televize)
  4. Vstup veterinárního lékaře do areálu NH je možný výhradně v doprovodu zootechnika nebo jím pověřené osoby z řad zaměstnanců NH, bez ohledu na denní nebo noční dobu.
  5. Pro zachování potřebného klidu v chovu se tímto ruší činnost ošetřovatelů, vykonávajících úpravu podestýlky v nočních hodinách.
  6. Ve všech objektech NH je přísný zákaz: kouření, používání alkoholických nápojů, hlasité pokřikování, pouštění rádia, televize nebo jiným způsobem reprodukované hudební produkce.
  7. Za průběžné udržení pořádku a čistoty vně a v okolí jednotlivých objektů zodpovídá příslušný personál ošetřovatelů / zaměstnanců.
  8. Před každým vstupem do objektu ustájení koní NH bude umístěná desinfekční rohož s pilinami a účinnou látkou (chloramin). Za průběžné doplňování a funkčnost odpovídá zootechnik NH.
  9. Je zákaz bezdůvodného a nepřiměřeného fyzického trestání koní.
  10. Korektura kopytní rohoviny se musí vykonávat pravidelně, ev. včas, v souladu s aktuální potřebou jednotlivých zvířat. Koně umístěné do výběhu nebo na pastvu smí být okované pouze na hrudní končetiny.
  11. Z důvodu aktivní prevence proti invazi helmintů se bude uplatňovat pravidelně střídání pastevních ploch, přičemž se jedna pokaždé ponechává neobsazená. Na pastvinách se v případě potřeby bude vykonávat chemická likvidace spór těchto cizopasníků.
  12. Připouštěcí sezóna končí dnem 31. července. Je nepřístupné připouštění po tomto termínu. Připouštěcí sezóna bude zahájena 1. února.
  13. Všechny změny nastalé v chovu (např. kastrace, očkování, výsledek měření, ev. kontrola hmotnosti, označování výpalem apod.) se neprodleně, t.j. do 24 hodin od výkonu zaznamená zootechnikem NH do Průkazu koní.
  14. Při nástupu na pracoviště, na pracovní přestávku i odchodu z pracoviště se požaduje dochvilnost.
  15. Setrvání na pracovišti po ukončení pracovní doby je zakázané.
  16. Manipulace s otevřeným ohněm na území NH je přísně zakázané.

 

 

M. Duruttya

Naše knihy:
HUCUL NOVÉ
První Česko-Slovenská monografie:H U C U L
Na její edici v r. 2017 se hledá generální sponzor
ETOLÓGIA KONÍ
Historicky první, komplexní, vědecky zpracované dílo o životních projevech koní z r. 1993.
KONE OD MURÁŇA
Podle editorky „vydání této knihy se ukázalo, jako zdařilý počin nakladatelství HIPO-DUR o životě koní ve volnosti. První vydání z r. 2000 a druhé rozšířené vydání z r. 2008.
VELKÁ ETOLOGIE KONÍ
Druhé rozšířené vydání stežejního díla tohoto vědného odboru z r. 2005.
MALOVANÝ SVĚT DR. V. HRABÁNKA
Monografie o osobnosti a díle malíře podmaleb na skle z r. 2008.
PLEMENNÁ KNIHA HUCULSKÝCH KONÍ 1950-2005
Komplex faktografických údajů o cca 650 jedincích, ulíhnutých v anotovaném časovém rozhraní.
MALOVANÝ SVĚT VÁCLAVA HRABÁNKA
Bibliofilní skvost, monografie dokumentující celoživotní tvorbu JUDr. Václava Hrabánka, malíře podmaleb na skle.
Web stránky: RED FLOWER s.r.o.