pro znalectví a poradenství v chovu koní
Dipl. Ing. Michael Duruttya, CSc., Ph.D.
DRAŽBA ROČKŮ V DEAUVILLEV luxusním pohodlí hotelu Yacht Club Mercure a po bezprostředních dojmech z letošní dražby ročků v Deauville docházím k přesvědčení, že současný světový turf spočívá na třech pilířích: na chovu anglických plnokrevníků v Dormellu, na dražbách ročků v Deauville a na Derby v Epsomu. Po dřívější vizitě dvou z nich tak logicky došla letos řada i na – mnou dosud opomíjené poutní místo všech turfmanů, s netajeným záměrem si obraz, ilustrující tuto specifickou kulturu lidstva definitivně zkompletizovat. Kdo něco znamená v evropském/světovém turfu, resp. chovu anglických plnokrevníků, v srpnu směřuje své kroky do Deauville. A je tomu tak již od nepaměti, přinejmenším posledních stopětadvacet let. Pohled do akreditační listiny f. ARQANA, organizující letošní dražbu mi navíc potvrdil předpoklad, že bývalé Československo zde zastupuji sám: nebyl zde jediný kolega z čs. hřebčínů, ani vyslaný redaktor hipologických periodik. Jejich nepochopitelnou absenci v tomto mondénním koupelném městě na březích La Manchského průlivu (podle jiných názorů Normanského moře, dle mého soudu již Atlantiku, připomínajícího při pohledu ze souše bramborové pole...) se pokusím tímto svým zamyšlením kompenzovat. Příjemným je zde snad vše! Od pohledu na stylové domy ve slohu tradičního stavitelského umění starých Normanů (hrázděné stavby, jejichž interiéru zpravidla vévodí mohutný krb právě tak, jako břidlicové střechy a pečlivě pěstěné zahrady klasického rázu) přes příjemné klima s celoročními teplotami kolem 20oC, konče „anglickým počasím“ v podobě občasných dešťových přeháněk, mžení, mrholení, ev. cárů mlžného oparu pronikajícího od moře do uliček města. A přirozeně také kulinářské požitky, které nabízí francouzská gastronomie, korunovaná v sezóně dražeb zpravidla dobře vychlazeným vínem typu rosé... Co každému návštěvníku i po dlouhých letech připomene Deauville je všudypřítomný, čerstvý, nárazový vítr, neúnavně bičující pobřeží, promísený křikem racků. Hlasová modulace těchto poslů nekonečných mořských plání je až neskutečně pestrá: tu varovná, jindy ustrašená či naléhavá. Jednou nám jejich volání připomíná sirénu policejního vozu, jindy zoufalý křik opuštěného dítěte. Cesta na dražbu do Deauville měla týž cíl, jakým bylo naše angažmá počátkem devadesátých let v hřebčíně, disponujícího potencí k produkci m.j. vítěze Prix de l´Arc de Triomphe (Gestüt Erlenhof): abych bezprostředně účasten činnosti tohoto chovu poznal jeho styl práce, odchovné podmínky, organizaci práce, odhalil zákulisí, zázemí a drobné finesy jeho chovatelské praxe umožňující produkci plnokrevníků světového významu. V případě hřebčína Dormello – Olgiata přímo hmatatelné mistérium, které nám zde zanechal Frederico Tessio. Získané poznatky jsem následně zapracoval do textu svého stěžejního a současně základního díla evropského významu o životních projevech koní a dalších lichokopytníků (monografie: Velká etologie koní z r. 2005). Smyslem účasti/přítomnosti na dražbě ročků v Deauville bylo v této souvislosti získat informace o podobě, rámci, formátu, vyspělosti, habitu eventuelně charakteru ročků, o kterých má světový turf to nejlepší mínění. Zajímalo nás také, jakou variabilitou se vyznačuje současná populace anglických plnokrevníků z hlediska svého exteriéru? Předesílám, že velkou, neboť stále přetrvává v jejich chovu hledisko ranosti a rychlosti (výkonnosti), bez kritického hodnocení dalších aspektů, jakými jsou vnější znaky/parametry těchto zvířat. Pro mne, osobně, coby dlouholetého chovatele/producenta plnokrevných ročků ve špičkovém čs. chovu koní tohoto plemene (hřebčín Šamorín) s volumenem cca půlstovky jedinců ročně, to byla otázka porovnatelnosti jejich exteriérů s analogickým hlediskem světové produkce. Je srovnatelná? A z kterých ohledů třeba tomu tak není? Populace anglických plnokrevných ročků bývalého Československa z hlediska jejich exteriéru totiž nebyla obecně horší ani lepší, než ta, kterou v současnosti vidíme na předváděcím molu v Deauville. Co našim ročkům v minulosti nesporně chybělo, byla jejich příprava na podobnou prezentaci: systematická práce s mladým koněm prakticky od jeho narození do 18. měsíce věku (předvádění na ruce, vodění, stavění, v neposlední řadě chování se ročka při bezprostředním kontaktu s neznámým lidským subjektem, event. v cizím prostředí, a pod.). Je dále zřejmé, že ošetřování koní, konkrétně péči o kopytní rohovinu se ve světě věnuje větší pozornost, než tomu bývalo kdysi u nás. A také skvělé, výstavní kondici předvedených zvířat na zmíněném světovém fóru. Na druhé straně absence stop/znaků po zranění, byť dobře vyhojených ( ! ), získaných v předcházejícím období ontogeneze těchto mladých koní. O perfektním zdravotním stavu ročků v Deauville nebylo sebemenších pochyb: žádné výtoky z nozder, kulhání, ekzémy, bradavice a pod. Proč také, vždyť všechna zmíněná hlediska má možnost schopný a dbalý chovatel anglických plnokrevníků ve své kompetenci zabránit, resp. operativně korigovat, odstranit, ev. napravit? Nepřekonatelnou propast mezi současnou československou plnokrevnou populací (pozn. pokud připustíme její existenci! ) a populací analogického plemene ze „zbytku světa“ tvoří – bez diskuse – jejich původ, t. j. rodokmenová hodnota. Izolace čs. chovů anglického plnokrevníka v období uplynulých padesáti let, nemožnost pracovních kontaktů právě tak, jako přístupu k progresivním (rozuměj: výkonným) krevním liniím a v návaznosti na to také nezbytnému vzájemnému poměřování na dostihových drahách, se stalo největším proviněním totalitního, komunistického systému v oblasti hipologie. Zastavme se ještě na okamžik u této jedinečné evropské destinace, která napodiv nebývá v ohnisku turistických průvodců. V nich nacházíme pojmenování „Deauville“ ve spojení se zeměpisným označením městečka Trouville, a to v podobě „Trouville/Deauville“. Důvod je prostý. Datace vzniku Trouville je dřívější/starší, než jeho – v současné době věhlasnějšího a současně většího souměstí. Rozhodující impuls k rozvoji Deauville do jeho dnešní podoby se připisuje návrhu dvorního stavitele Napoleona III, jmenovitě knížeti de Morny (1811 – 1865). Ten, po návštěvě města Trouville v r. 1851 navrhl rozparcelování pobřežních pozemků osady Deauville s cílem jejich prodeje pařížské smetánce, a to k výstavbě letních prázdninových sídel. Díky velkorysému financování pařížskými peněženými ústavy a projektu architekta hlavního města v osobě D.F. Breneye byl tento investiční záměr již 22. března 1860 prezentován veřejnosti. Součástí „nového města“ Deauville se stalo také velkolepé kasino a přilehlý Grand Hotel, jehož předlohou se stal pařížský, světově proslulý Maxim´s. Nově vybudovaná dostihová dráha „La Touques“ zahájila svou činnost meetingem ve dnech 14. a 15. srpna 1864. Množství lázeňských domů sloužících potřebám hostů se postavilo stejně velkoryse, jako kvalitní pláže a jejich nezbytné zázemí, a to na rozloze 43 hektarů. Kontakt se světem zajišťovalo tomuto městu letiště „Saint-Gatien“ a přirozeně železniční nádraží „Trouville-Deauville“. Do 200 km vzdálené Paříže byl cestující dopraven již na počátku 30. let minulého století za pouhé dvě hodiny. První dražba ročků v současné podobě se uskutečnila v Deauville 20. srpna 1887. Historie však zaznamenává ještě dřívější konání prodeje těchto mladých nadějí, a to z r. 1849, kterou inicioval a posléze také zorganizoval Isaac Chéri Salvador Ravel. Z nejvýznamnějších osobností světového významu spojených v uplynulých sto letech s dostihovým děním, resp. dražbou ročků v Deauville si připomenutí zaslouží Edmond Blanc, E. de St. Alary, hrabata Maurice a Edouard de Rothschildové, Gaston Dreyfuss, Maurice a Michel Ephrussi, Aga Khan III, Marcel Boussac, R.B. Strassburger, Jean Conturié, Léon a Suzy Volterra a další. Předvýběr dražených ročků, jejich četnost, dosahované ceny, velká konkurence evropských a zámořských chovů o umístění vlastních produktů v deauvillském dražebním katalogu pozvedla její prestiž na úroveň, srovnatelnou s obdobnými dražbami, konanými v Newmarketu (GB), Kill (Irsko), Saratoze, Lexintonu, ev. Kentucky (USA). Význam a zvláštní, exklusivní pozice Deauville spočívá podle mého mínění také ve skutečnosti, že touto dražbou se vlastně zahajuje podzimní seriál světových dražeb. Na tento okamžik čeká dražbychtivá veřejnost s takovým dychtivým napětím, jako milovníci červeného vína na půlnoc třetího listopadového čtvrtku, kdy se poprvé degustuje nuovo beaujolais... Pokud si někdo potrpí na statistické údaje, teď přichází jeho chvíle. Ze 495. ročků uvedených v dražebním katalogu s příznačným titulem „The ´09 Sales Paradise“ se 460 jedinců předvedlo koupěchtivé veřejnosti a 35 ročků – i za cenu citelného finančního postihu majitelů bylo prodáno ze stáje. Dražba probíhala ve dnech 14. až 17. srpna: v pátek a v pondělí od půl třetí, v sobotu a v neděli od páté hodině. Jednotlivá dražební odpoledne trvala pokaždé přibližně pět hodin. To znamená, že během cca 300 minut se předvedlo a následně „odkleplo“ novým majitelům zhruba 110 ročků, t.j. každé 2,5 minuty jeden... Kadence hlasového projevu všech čtyř, pravidelně se střídajících dražitelů, ten vodopád informací, povzbuzujících nebo provokujících poznámek v kombinaci se smrští faktů o jednotlivých dražených koních byl doslova dechberoucí. A také jejich schopnost reagovat na sotva postřehnutelné signály kupujících ke zvýšení dražené částky. Tudíž žádné plácačky, terčíky, mávání katalogem, ev. hlasové projevy. Stačilo pozvednout obočí, lehounce kývnout hlavou, žmurknout nebo se významně zatvářit. Laik by stěží poznal, kdo v dražební hale pouze netečně přihlíží, klimbá nebo zrovna utrácí za ročka s tušenou perspektivou půl milionů Euro... A to vše podmalované elegancí francouzštiny! I pro mne, osobně to byl – bez přehánění – umělecký zážitek. A že jsem těch dražeb už v živote absolvoval... Rodokmenová kvalita vydražených ročků měla od prvního do posledního dne sestupnou tendenci, což umožnilo zájemcům o nejlukrativnější ročky dražit první den, kdy dosáhla jejich průměrná cena výši 215.019,- Euro (105 dražených koní). Druhý den dražby přinesl v případě 105-ti dražených ročků průměrnou cenu 112.952,- Euro, třetí den (103 dražených zvířat) průměr 69.311,- Euro a poslední den, kdy se před dražitele předvedlo až 147 ročků dosáhla jejich průměrná cena 41.571,- Euro. Summa sumárum, 460 ročků bylo vydraženo za průměrnou cenu 103.667,39 Euro. Celkově se tedy utratilo na dražbě ročků v Deauville téměř 48 mil. Euro (47,687.000,-). Vzhledem k tomu, že průměrné ceny vydražených ročků výrazně zkreslují finanční skladbu dosaženou v Deauville, t.j. neposkytují reálný obraz podílu cen na výšeuvedeném finančním balíku, předkládám čtenáři naši korigující analýzu. Podle této, v intervalu 10 až 49 tisíc Euro bylo vydraženo 153 ročků (33,3 %). Druhá nejpočetnější cenová hladina byla dosažena v intervalu 50 až 99 tis. Euro (31,0 %, t.j. 142 jedinců). Třetí místo v tomto žebříčku patří cenové hladině 100 až 149 tis. Euro, kterou dosáhlo 71 vydražených ročků (15,4 %). Hladinu 200 tis. Euro dosáhlo 39 vydražených koní (8,5 %), 300 tis. Euro 27 jedinců (5,8 %), 400 tis. Euro 14 zvířat (3,0 %), půl milionů Euro si připsala čtveřice ročků, tvořících necelé procento z celkového množství dražených koní, konkrétně 0,9 %; osm ročků změnilo majitele za protihodnotu do ¾ mil. Euro (1,7 %-ní podíl zastoupení dražených koní) a v případě dvou ročků odklepl dražitel cenu převyšující zmíněnou cenovou hladinu. Nejdražším ročkem letošní dražby se nakonec stala položka č. 61 dražebního katalogu, reprezentovaná hřebečkem průměrného vzrůstu, avšak líbivé ryzé barvy, narozeným 25. ledna 2008, po STORM CAT z ELBAAHA, po AZARI z GESEDEH, s předky v třetí řadě NORTHERN DANCER, SECRETARIAT, BLUSHING GROOM a ELA MANA MOU ( ! ), tj. původem z říše snů. Prochovanost na NORTHERN DANCERa, resp. zastoupení tohoto plemeníka v paternitní i maternitní linii původu draženého ročka současně přináší nadprůměrnou koncentraci vloh pro exploataci rychlosti ve vytrvalosti a nesmírné bojovnosti, a ve schopnosti maximálního zrychlení ve finiši dostihů na klasických distancích. Dražební kladívko jej přikleplo pro osobně přítomného šejka, Mohammeda bin Rašíd al-Maktouma za 900.000,- Euro (cca 23 mil. Kč). Roček byl odchován v Haras d´Etreham. Opět se potvrdilo, že hodnota ročků (a obecně koní) je determinována kvalitou pedigree. Zastavme se ještě na okamžik u letošního nejdražšího ročka v Deauville. Je totiž polobratrem vítěze Juddmonte International Stakes a Dubai World Cup, a to ELECTROCUTIONISTa. Další dcera GRIGORIEVA je francouzskou Listed-vítězkou (Prix des Lilas, St. Cloud) a její syn AMOUR MALHEUREUX (po MONTJEU) s úspěchy v Japonsku byl zakoupen v r. 2006 na listopadové dražbě v Keenelandu za 2,7 mil. US dolarů. Je zcela zřejmé, že neopomenutelným momentem rozhodnutí nového majitele dražit položku č. 61 až do sumy 900.000,- Euro byla již zmíněná výkonnost a původ předků, z nichž bych ještě upozornil na přínos/vliv klisen ARDROSS, vítězky Ascot Gold Cup (Gr. 1) a Prix Royal-Oak (Gr. 1), resp. druhé místo v Prix de l´Arc de Triomphe (Gr.1), event. SCORPION, vítězky Grand Prix de Paris (Gr.1), v neposlední řadě vliv úspěšných hřebců ROBERTICO (Deutsches Derby, Gr.1) a ROYAL HIGHNESS s celkovým ziskem na dotacích téměř jeden mil. US Dolarů. Pro relativizaci letošní nejvyšší ceny dosažené na dražbě v Deauville nám něco naznačí přehled finančního ocenění těchto koní v uplynulých několika letech. V r. 2004 se stal nejdražším ročkem produkt, pocházející ze spojení GRAND LODGE a NATIVE TWINE s cenou 700.000,- Euro. V r. 2005 byla nejvyšší cena za ročka 500.000,- Euro (ROCK OF GIBRALTAR – CLARA BOW), v r. 2006: 420.000,- Euro (GREEN DESERT – HERE ON EARTH), v r. 2007: 1,4 mil. Euro (GALILEO – CLARA BOW) a v loňském roce s částkou 770.000,- Euro roček ze spojení GALILEO a OLYMPIC GIRL. Je zřejmé, že obhájení nesmírné hodnoty toho-kterého ročka lze výhradně jeho původem, tudíž také výkonností předků. Pedigree předcházejících generací je vlastně koncentrací hodnot, vynaložených nákladů, snah a také odborných erudic, které dřívější generace chovatelů investovala do promyšlených spojení rodičovských párů, a to se vším, co s tím jakýmkoliv způsobem souvisí. A také vytvářela optimální podmínky k jejich chovu, resp. v oblasti přípravy a vlastní realizace dostihové kariéry produktů, zv. anglický plnokrevník. Tyto, a mnohé další, zde nespomenuté faktory a hlediska se tak přirozeně neustále kumulují a nevyhnutně promítají do finální ceny, resp. morální hodnoty ročka. Tím lze také vysvětlit/zdůvodnit/obhájit permanentní růst odhadované ceny těchto koní, bez ohledu na objektivně existující ekonomický faktor, zv. globální hospodářská krize. Ve shodě se slovy britského komentátora Racing Postu Johnnyho McKeeverse k vývoji hodnot, dosahovaných na světových dražbách plnokrevných ročků je zřejmé, že zaznamenáváme tendenci mírného byť, avšak neustálého zvyšování jejich průměrných cen. V roce 2008 dosáhla cena vydraženého ročka v Deauville 111 tis. Euro, přičemž rok předtím byl průměr 105 tis. Euro. To znamená, že roční nárůst tvořil cca 5 % včetně meziroční inflace. Stejnou měrou narůstal od r. 2000 také obrat sázkových kanceláří, zisk trenérů, resp.majitelů koní. Svou analýzu uzavírá citovaný komentátor názorem, podle kterého pro zájemce o ročka je rozhodujícím momentem při ochotě dražit jeho původ a přirozeně výkonnost předků v dostizích nejvyšší kategorie. Po vlastní analýze výsledků letošní dražby ročků v Deauville nemohu jinak, než jeho slova potvrdit! Zosobnění zmíněných hodnot/vloh ztělesňuje v současnosti plemeník MONTJEU, hnědák, narozený v r. 1996 v Irsku (po SADLER´S WELLS z FLORIPEDES, po TOP VILLE), který ze svých 16. startů od dvou do čtyř let 11x triumfoval a třikrát se umístil. Zvítězil v Prix de l´Arc de Triomphe (Gr. 1), Irish Derby (Gr. 1), Prix de Jockey Club (Gr. 1), The King Georg VI & Queen Elisabeth Stakes (Gr. 1), Gold Cup (Gr. 1), Grand Prix de Saint Cloud (Gr. 1), atd., se souhrnným dotačním ziskem 3,342.204,- Euro! Průměrná cena ročků po MONTJEU dosažená na letošní dražbě v Deauville překročila hladinu dvousettisíc Euro (201,9 tis., v intervalu od 100 do 750 tis. Euro). Druhým „progresivním“ plemeníkem působícím v současnosti na světové scéně je dle mého mínění v r. 1988 v Irsku narozený hnědák GALILEO (po SADLER´S WELLS z URBAN SEA, po MISWAKI), startující 8x ve dvou a třech letech, s bilancí šesti vítězství a jednoho umístění. Triumfoval v Derby Stakes (Gr. 1), Irish Derby (Gr. 1), The King Georg VI & Queen Elisabeth Stakes (Gr. 1) a Derby Trial Stakes (Gr. 3); v Irish Champion Stakes (Gr. 1) doběhl druhý. Jeho souhrnný zisk na dotacích za výkony na dráze se uzavřel na sumě 2,549.744,- Euro. Kdo měl zájem o ročka po zmíněném plemeníku, musel dražit v limitech od 100 do 420 tis. Euro, když dosažená průměrná cena šestnácti potomků po GALILEO činila 217.200,- Euro. Souhrn informací z letošní dražby v Deauville by zdaleka nebyl kompletní, kdybych se nezmínil o vlivu otců matek ročků na utváření jejich prodejních cen. Svými dvěma potomky dominoval AZARI (po BLUSHING GROOM z DANSEUR FABULEUX). Jen naprosto nezasvěceného mohla překvapit tato skutečnost. BLUSHING GROOMa koupil před lety Aga Khan jako odstávče za 40.554 US dolarů. Ten se stal nejlepším evropským dvouletkem, když vyhrál všechny čtyři tehdejší francouzské dostihy I. kategorie, což se dosud v historii podařilo jen jednou. Následující jaro zvítězil v Poule d´Essai, ale pak neprostál posledních 400 m v Derby. Již v ono jaro před Derby za něj americký syndikát nabízel pět milionů dolarů, aby jej následně získal jiný americký syndikát, vedený Johnem R. Gainesem, majitelem proslulé Gaineway Farm v Kentucky za 6,5 mil. dolarů. Jeho úspěch v hřebčíně byl okamžitý a především trvalý. Již v prvním ročníku měl kanadského šampióna RUNAWAY GROOMa a vítězku Kentucky Oaks BLUSH WITH PRIDE. V dalším ročníku pak CRYSTAL GLITTERSe, dvojnásobného vítěze Prix d´Ispahan. V r. 1981 se po něm narodil RAINBOW QUEST, vítěz Prix de l´Arc de Triomphe a po návratu do chovu také skvělý plemeník. Prvotřídní koně pak přicházeli se železnou pravidelností, díky čemu se stal BLUSHING GROOM jedním z nejvíce ceněných plemeníků Ameriky. Prvenství otce matek, hřebce AZARI vyplynulo z dosažené průměrné ceny za jeho potomky, pocházející z crossu BLUSHING GROOM – DANSEUR FABULEUX ve výši 460.000,- Euro. Výsledek dražby ročků v Deauville seřazený systémem sestupného pořadí deseti nejžádanějších otců matek zmíněný názor potvrzuje. Druhý stupínek dosáhl v tomto hodnocení plemeník OLD VIC (po SADLER´S WELLS z COLKADE, po NORTHERN DANCER) s průměrnou cenou za ročka ve výši 338,3 tis. Euro. Bronzový stupínek obsadil hřebec KENDOR (po KENHARE z BELLE MECENE, po GAY MECENE) s průměrem 270,0 tis. Euro. Čtvrté až desáté místo v tomto žebříčku se utvořilo následovně: CAPE CROSS (po GREEN DESERT z PARK APPEAL, po AHONOORA) a 198,3 tis. Euro, GREEN TUNE (po GREEN DANCER ze SOUNDINGS, po MR PROSPECTOR) a 193,5 tis. Euro, MACHIAVELLIAN (po MR PROSPECTOR z COUP DE FOLIE, po RAISE A NATIVE) a 192,9 tis. Euro, SADLER´S WELLS (po NORTHERN DANCER z FAIRY BRIDGE, po NEARCO) a 187,3 tis. Euro, ANABAA (po DANZING z BALBONELLA, po GAY MECENE) a 181,3 Euro, SILLERY (po BLUSHING GROOM z SILVERMINE, po HERBAGER) a 180,0 tis. Euro a konečně RAINBOW QUEST (po BLUSHING GROOM z I WILL FOLLOW, po HERBAGER) s dosaženou cenou 179,2 tis. Euro. Výšeuvedená bilance komerční úspěšnosti jednotlivých otců matek tvoří závěrečný, transparentní blok informací o tendencích, kterými se v současnosti řídí světoví chovatelé anglických plnokrevníků při sestavování svých připouštěcích plánů. Mohl by se stát návodem, manuálem, jakousi „kuchařskou knihou“ k vytvoření konkurenceschopných plnokrevníků také v našich chovatelských centrech. V tomto jediném případě bych plagiátorství toleroval. Ba co víc: vřele ho doporučil! Po definitivním závěru posledního dražebního odpoledne jsem opustil své pohodlné křeslo se skvělým výhledem na veškeré dění v dražební hale, když v tom něco upoutalo mou pozornost. Zjistil jsem posléze, že ji vyvolala cedulka se jménem rezervující osoby, připevněná na spodní straně sousedova sedátka, kterou spěšně opustil její dočasný majitel, muž neurčitého věku a nenápadného zevnějšku. Stálo na ní: AGA KHAN. Blesklo mi hlavou, že tento potomek slavné dynastie chovatelů anglických plnokrevníků pochází z pakistánské rodiny, která vstoupila do světa zasvěceného ušlechtilým koním již před sto lety, díky skvělým poradcům. Museli jimi býti, když již prolog světové slávy rodu Aga Khan „zařídila“ klisna MUMTAZ MAHAL, označovaná dobovým tiskem jako „létající bělka“. Pokaždé vítězila s velkou převahou nad svými soupeři: v Ascotu, Newmarketu, Goodwoodu, Sandownu a v Doncasteru. Pokračovatelem úspěšnosti této rodové větve se stal, kromě jiných NASRULLAH, PRINCE TAJ, KALAMOUN, ROYAL CHANGER, PYJAMA HUNT, COULTSTRY a další plemeníci světového významu. Dnes tuto slavnou rodinu ve světě turfu důstojně reprezentuje její, v Normandii žijící přímý potomek – Aga Khan III. Podvečer pozdního léta, 17. srpen r. 2009, čas půl deváté. Odklepnutím položky č. 495 dražebního katalogu za 27 tis. Euro se definitivně stala letošní dražba ročků v Deauville historií. Zbývalo dopít láhev Cabernet d´Anjou z apelace Guilbaud Préres ročník 2007, zaklapnout dražební katalog plný poznámek a vrátit se z tohoto dočasného plnokrevného Olympu do běžného života. Co zůstává? Zážitek, na který se nezapomíná!
M. Duruttya Deauville – Praha |
|
