Agentura
pro znalectví a poradenství v chovu koní
logo HIPO-DUR

FRIDRICH WILHELM PFEIFFER

Maler der Reitpferde König Ludwigs II

(recenze)

 

 

Reprezentativní dílo pojednávající o nejoblíbenějších a také nejvýkonnějších koních krále Ludvíka II bavorského, jak je zaznamenal jeho dvorní malíř F. W. Pfeiffer (1822 – 1891) je poprávu hodnocené jako jedinečný dokument. Vypovídá m.j. o rozložení zdrojů k získávání nejvýkonnějších jezdeckých koní Evropy konce 19. století a také o jejich charakteristických exteriérových znacích. V souvislosti s osobou mladého, rozporuplného vladaře Bavorska pak o jeho obecném vztahu ke koním, hraničícím až s posedlostí a také o jeho nevšedním jezdeckém umění.

Objednávku ke zhotovení zmíněné „Galerie krásy“ získal Pfeiffer v konkurenci se stejně věhlasnou mnichovskou malířskou dynastií Adamů. Jedinou požadavkou krále Ludvíka II bylo, aby pozadí portrétů koní tvořil pohled na typickou bavorskou krajinu, na postavy a způsob života sedláků a jejich příbytky a v neposlední řadě na architektonické prvky budov vzkvétajícího sídelního města Mnichova. Zvláštní zážitek pak poskytují obrazy koní, kdy v pozadí rozeznáváme rozeklátý skalní masiv Zugspitze. O něco méně teatrálním se jeví obraz – portrét Ludvíka II počas projížďky v okolí zámku Hohenschwangau.

Z dochovaných dobových dokumentů lze usoudit, že jezdecké umění mladého vladaře bylo na té nejvyšší možné úrovni. Jeho štíhlá, systematickým sportováním zformovaná postava, vzpřímené držení hlavy a velké oči neustále pátrající po okolí vyvolávalo velký, nenucený obdiv, hraničící s nadšením a to pokaždé, kdy se objevil na veřejnosti v sedle některého  ze svých koní. Je to jeden z mála případů, kdy mohla absentovat nepsaná dohoda či povinnost malíře ohledně „vylepšení“ nekorektního sedu, t.j. idealizování portrétované osoby, jak jsme toho svědci na řadě jiných jezdeckých portrétů evropských panovníků!

Po smrti svého otce, krále Ludvíka I bavorského zahájil jeho syn v předhůří Alp výstavbu početných horských chat, zámečků, útulků a jiných přístřeší. Tyto nevyužíval pouze k odpočinku, k jednání s politiky, ev. k přátelským posezením, nýbrž k ustájení svých koní. Jednou z oblíbených kratochvílí krále totiž bylo objíždět tyto místa a to pokaždé bez oddechu, v maximálně možném tempu a navíc v průběhu dvou až tří dnů. Ke střídání jezdeckých koní docházelo až při naprosté vyčerpanosti zvířat. Dnes by se řeklo, že Ludvík II konal distanční jízdy v těžkém horském terénu. Pro zvýšení napětí/vzrušení tak činil většinou osamocen a navíc v nočních hodinách! Zpestření těchto vyjížděk tvořilo rybaření a také – byl skvělým plavcem – koupání v ledově chladné vodě alpských jezer.

V době vlády krále Ludvíka II (1864 – 1886) řídila chod stájí jezdeckých koní její excelence Max Carl Theodor, hrabě von Holnstein z Bavorska. Díky jeho přičinění byla podstatná část nejkvalitnějších a současně nejvýkonnějších jezdeckých koní pořízena dovozem anglických plnokrevníků z britských ostrovů. Říká se, že snad nebylo koně v královských stájích, kterého by mladý Ludvík II neobsedl. Výhradní požadavka vladaře na zmíněné importy z Anglie se týkala jejich výkonnosti. Příslušníci jiných, než anglického plnokrevného plemene vražedné tempo na dlouhých distancích realizované v krátkém časovém sledu v podhůří Alp, v okolí zámku Berg by bez trvalého poškození zdraví nevydrželo. Přesto se našlo několik oblíbenců krále, jejichž původ pocházel z meklenburské a hannoverské oblasti.

Mezi nejvýkonnější akvizice krále patřil m.j. HUGIBERT skvělého, pevného a mohutného tělesného rámce, disponující kondicí srovnatelnou se současnými koňmi v soutěžích všestranné způsobilosti. Mezi klisnami se podobné pozitivní hodnocení připisovalo z Irska importované WALA, využívané především k jízdě v členitém horském terénu. Mou osobní volbou po prohlídce „Galerie krásy“ by se stala exteriérově bezvadná vraná klisna původem z Irska, s příznačným jménem LUCREZIA (viz. obr.).

Volba prostředí uplatněná malířem Pfeifferem při portrétování koní si zaslouží zvláštní, samostatnou poznámku. Na jedné straně vyhledávání nejkrásnějších přírodních scenérií pro pozadí zobrazení koní potvrzuje zájem Ludvíka II o tvorbu hudebního skladatele Richarda Wagnera. Druhým důvodem zpodobňování vybraných jezdeckých koní na pozadí Starnbergských jezer, zámeckého schodiště v Nymphenburgu, různých výhledů do krajiny nebo na části významných mnichovských budov, ev. na zámek Berg či dalších horských chat, ale i strnulých postav shrbených/skloněných rolníků, v neposlední řadě cest, vinoucích se líně k horizontu byl realizován s jediným nevysloveným záměrem: ke zvýšení/zvýraznění divákova dojmu o dynamickém potenciálu, dobře utajené nezkrotné energii portrétovaných koní v kontrapunktu s pevným, „nehybným“ pozadím. Mistrovství Fridricha W. Pfeiffera potvrzuje jeho schopnost nalézat onu vzácnou míru vkusu, kompoziční vyváženost každého obrazu, nerušenou stylovou jednotu díla. Souhrn těchto prvků dokresluje barevnost a ono nehmatatelné fluidum průzračnosti všudypřítomné atmosféry. Portrétované objekty ušlechtilých koní v některých případech halí husté, lidským zrakem téměř neproniknutelné šero blížící se noci...

„Před mnoha lety získal vybraný umělec od krále Ludvíka II objednávku k vytvoření sbírky portrétů koní královských stájí. Úkol, který umělec svému vladaři bezezbytku splnil, k jeho velké potěše.“ Citovaný text byl otištěn v místním dobovém tisku po zprávě o úmrtí dvorního malíře F. W. Pfeiffera. Po osobně absolvované zevrubné prohlídce tvorby tohoto Mistra štětce v zámku Nymphengurg mohu prohlásit, že ona proklamovaná snaha malíře o emocionální prožitek, resp. potěšení ze vzhlédnutých děl přetrvává do současnosti, nepozbývaje aktuálnosti ani v dnešní, upospíchané době moderního věku!

 


 

Elmar D. Smid: Fridrich Wilhelm Pfeiffer 1822 – 1891, Maler  der Reitpferde König Ludwigs II. Edition: Bayerische Verwaltung der staatlichen Schlösser, Garten und See, München. Druckerei „Bayerland“ Steigenberger, Dachau, 1988. ISBN: 3 – 89251 – 038 – 5.

Cena: 19 Euro.

 

 

 

M. Duruttya

Naše knihy:
HUCUL NOVÉ
První Česko-Slovenská monografie:H U C U L
Na její edici v r. 2017 se hledá generální sponzor
ETOLÓGIA KONÍ
Historicky první, komplexní, vědecky zpracované dílo o životních projevech koní z r. 1993.
KONE OD MURÁŇA
Podle editorky „vydání této knihy se ukázalo, jako zdařilý počin nakladatelství HIPO-DUR o životě koní ve volnosti. První vydání z r. 2000 a druhé rozšířené vydání z r. 2008.
VELKÁ ETOLOGIE KONÍ
Druhé rozšířené vydání stežejního díla tohoto vědného odboru z r. 2005.
MALOVANÝ SVĚT DR. V. HRABÁNKA
Monografie o osobnosti a díle malíře podmaleb na skle z r. 2008.
PLEMENNÁ KNIHA HUCULSKÝCH KONÍ 1950-2005
Komplex faktografických údajů o cca 650 jedincích, ulíhnutých v anotovaném časovém rozhraní.
MALOVANÝ SVĚT VÁCLAVA HRABÁNKA
Bibliofilní skvost, monografie dokumentující celoživotní tvorbu JUDr. Václava Hrabánka, malíře podmaleb na skle.
Web stránky: RED FLOWER s.r.o.