Agentura
pro znalectví a poradenství v chovu koní
logo HIPO-DUR

OCHRANA KONÍ PŘED TÝRÁNÍM

(Diskuse)

V minulých dnech jsem se seznámil s diplomovou prací Mgr. Barbory Krásné, obhájené v roce 2012 na Katedře práva životního prostředí a pozemkového práva Právnické fakulty Masarykovi univerzity v Brně. Její studie „Ochrana koní před týráním“ mne z pochopitelných důvodů zaujala.

Není mým cílem kritické hodnocení tohoto elaborátu. Určitě však netajená snaha o jeho doplnění v pasážích, na které autor nenalezl před lety věcné argumenty. Jsem přesvědčen, že spojení právní roviny jejího textu a konkrétní oblasti hippologických věd zvýší aplikovatelnost a efektivitu kritického hodnocení otázek, které souvisejí s vlastnictvím a využíváním koní, jako takových. Své názory opírám o celoživotní praktické zkušenosti efektivního řešení podstaty nastíněného komplexu problémů, které sféra chovu koní neustále generuje.

V úvodu k dané problematice lze i v tomto případě konstatovat existenci velké variability příčin obecné nepohody koní, jejichž příčinou se stává – přímo nebo zprostředkovaně – lidský faktor a jeho vědomá, ev. nevědomá aktivita. Druhým poznatkem je nutnost diferencovat podstatu týrání koní: na jeho fyzickou podobu, resp. na neméně významné psychické zatěžování těchto zvířat. Zdá se, že právě tato forma/podoba je závažnější. Z fyzických šrámů lze koně vyléčit poměrně snadno a relativně v krátkém čase. Podstatně náročnějším úkolem chovatele je návrat jeho svěřence ke dřívější optimální kondici nervového systému, chceme-li psychiky. Existuje určitý podíl koní, u kterých se tato snaha zdaří pouze částečně, někdy však zůstává – přes veškerou snahu - bez úspěchu. A právě na tyto otázky se soustředíme především.

Klíčovým faktorem, o který se opíráme při řešení libovolného druhu poškozování koní formou týrání je definování aktuálního stavu psychiky těchto zvířat, resp. určení míry poškození nervové soustavy, a to na základě naší schopnosti k vyhodnocení komplexu vzájemné podmíněnosti jejich životních projevů, odborně jejich etologie. Prakticky to znamená, naši schopnost rozpoznat z vnějšího chování stav jejich vnitřního světa. Takovým nejčastějším projevem týraných koní je některá z podob stereotypií (1), označovaná někdy jako stereotypní chování nebo problémové chování, porucha motolity, neadekvátní chování, zlozvyky, necnosti, ev. srážlivost (v německé odborné literatuře je termínem pro širokou škálu tohoto druhu chování: Übersprungbewegungen). V současné době se přikláníme k označení, lépe vystihující její podstatu a současně upozorňuje na nutnost jejího odstranění /léčení: chování, které představuje výzvu (ang. Behavior that challenges).

Je – li zadáním posouzení psychického stavu koně s podezřením na týrání, soustředíme naši pozornost na následující aspekty jeho života v minulosti, resp. aktuální životní projevy, reflektující aktuální nebo dlouhodobou nepohodu zkoumaného jedince. Ze skupiny sociálního chování (2) je nevyhnutné soustředit výzkum na oblast ontogeneze komunikace koně, a to dotykovou-, vizuální-, pachovou-, akustickou- (3), (podle našich poznatků, tato zvířata uplatňují přes jednosto zvukových projevů!) (4), telepatických- a nonverbálních spůsobů komu-nikace se svým okolím. Efektivní metodou zkoumání charakteru, ev. temperamentu koní je tzv. „pohybově-potravní”. S tím souvisí kalkulace s heritabilitou charakteru a temperamentu těchto zvířat. Významnou pomůckou je znalost učenlivosti koní a z toho plynoucí vzájemná sociální integrace lidí a koní. Neopomenutelným faktorem je také vliv rané zkušenosti mladých koní, přivykání, kritická perioda, senzitizace, imprinting, handling a jeho systematičnost provádění, ev. samotné životné prostředí na chování koně v dospělosti, tj. kritérium „vlídné stáje“; psychologické aspekty ve výcviku koně, sociální chování zkoumaného jedince ve stádě, jeho stádový pud, orientační schopnost, fenomén vůdce stáda, přenášení nálad ve stádě, hierarchické postavení ve stádě, apod. Detekčním prvkem k rozpoznání okamžitých „nálad” koně jsou pak jeho výrazové prostředky, především uši, oháňka, hříva, oči, hlava a krk, v neposledním řadě končetiny. V současné době je hodnotíme komplexně, jako projevy alternativních postojů (5). Diferencujeme: normální, bdělý postoj, postoj se zvýšenou pozorností a postoj se zvýšenou nervozitou. V našich studiích je skvělé zpracována také oblast fenoménu dominance, vztah dominance k vybraným životním projevům koní, agresivita a její projevy, hřebčí infanticita, výstražné postoje koní, bojové projevy koní, resp. strategie a taktika bojového projevu těchto zvířat; na druhé straně variabilita herních projevů a jejich význam. Neopomenutelnou je také otázka altruismu obecně, inteligence koní, emocionální život koní a jejich paměť. Dodávám, že skvělá (7) !

Je nesporné, že věcné, korektní a objektivní vyhodnocení napozorovaných jevů životných projevů týravých koní a genese podmínek, tj. okolností jejich dřívějšího života vyžaduje zkušeného chovatele koní s dlouhodobou, aktivní praxí, disponujícího nepostradatelnou empatií a schopností diferencovat mezi sebe- nepatrnějšími nuancemi chování koní od tzv. „normálního, standartního“ s ohledem na plemennou příslušnost, věk a pohlaví zkoumaného jedince. Naše dlouholetá praxe ve výzkumu etologie koní potvrzuje možnosti, které tato věda odhaluje před erudovaným hippologem a poskytuje informace podmiňující vyslovení rezultátů zásadního významu v souvislosti se současným, právě tak, jako dřívějším životem hodnoceného jedince. Odhalení etimologie podstaty týrání ve zvláštních případech vyžaduje delší dobu, ve většině případů je to však zřejmé okamžitě přesto, že pachatel se ze všech sil snaží svou vinu zamaskovat (6).


LITERATURA:

1/ Duruttya, M. (2005): Problémová chování koní.
In: Velká etologie koní.
Vyd. HIPO-DUR,
Praha – Košice: 146 – 160

2/ Duruttya, M. (2005) : Sociální chování koní.
In: Velká etologie koní.
Vyd. HIPO-DUR,
Praha – Košice: 245 – 323

3/ Duruttya, M. (2005) : Akustické projevy.
In: Velká etologie koní.
Vyd. HIPO-DUR,
Praha – Košice: 401 – 409

4/ Duruttya, M. (2005) : Kategorizace akustických projevů koní
a dalších lichokopytníků.
In: Jezdectví, 8., LIII.,
Vyd. Pražská vydavatelská společnost,
Praha: 70 – 71

5/ Duruttya, M. (2005) : Skupina alternativních postojů koní.
In: Velká etologie koní.
Vyd. HIPO-DUR,
Praha – Košice: 460

6/ Duruttya, M. (2007) : Když selže lidský faktor
(rozbor příčin několika smrtelných úrazů
za účasti koní).
In: www.duruttya.com
Košice – Praha: 6

7/ Duruttya, M. (2021) : Učenlivost koně.
In: HUCUL (monografie).
Vyd. HIPO-DUR,
Praha: 559 – 562

duben 2021
Duruttya M.
Naše knihy:
HUCUL NOVÉ
První Česko-Slovenská monografie:H U C U L
Vydání v roce 2020.
SÁGA RODU DURUTTYA NOVÉ
Životopisní kniha popředního chovatele koní vydaná k životnímu jubileu autora
ETOLÓGIA KONÍ
Historicky první, komplexní, vědecky zpracované dílo o životních projevech koní z r. 1993.
KONE OD MURÁŇA
Podle editorky „vydání této knihy se ukázalo, jako zdařilý počin nakladatelství HIPO-DUR o životě koní ve volnosti. První vydání z r. 2000 a druhé rozšířené vydání z r. 2008.
VELKÁ ETOLOGIE KONÍ
Druhé rozšířené vydání stežejního díla tohoto vědného odboru z r. 2005.
MALOVANÝ SVĚT DR. V. HRABÁNKA
Monografie o osobnosti a díle malíře podmaleb na skle z r. 2008.
PLEMENNÁ KNIHA HUCULSKÝCH KONÍ 1950-2005
Komplex faktografických údajů o cca 650 jedincích, ulíhnutých v anotovaném časovém rozhraní.
MALOVANÝ SVĚT VÁCLAVA HRABÁNKA
Bibliofilní skvost, monografie dokumentující celoživotní tvorbu JUDr. Václava Hrabánka, malíře podmaleb na skle.
Web stránky: CTS Europe s.r.o.