Agentura
pro znalectví a poradenství v chovu koní
logo HIPO-DUR

VYHODNOCENÍ CHOROBNOSTI V POPULACI STAROKLADRUBSKÉHO VRANÍKA

 

Naše aktuální pověření rutinním úkolem definovat hodnotu dvou služebních koní Policie hlavního města Prahy a především její překvapující výsledek mi připomněl činnost naší poradenské kanceláře v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem v roce 2012. Jedním z prioritních úkolů bylo vyhodnocení chorobnosti v populaci kladrubských vraníků zaměřené na geneticky podmíněná onemocnění (viz. Zdravotní stav v populaci starokladrubských koní: Návrh metody řešení a závěr. In: Národní hřebčín Kladruby nad Labem, znalecké posouzení. Praha: 18-21, pro Ministerstvo zemědělství České republiky!).

Předmětem probíhajícího určování hodnoty koní se staly reprezentanti starokladrubských vraníků, pocházejících z chovu NH – Odštěpného závodu Slatiňany, a to dvanáctiletý SOLO SAURA XVIII-28 a desetiletý SACRAMOSO ELEJA IX-7. Prioritním důvodem jejich vyřazení z provozu hlídkové služby Městské policie hlavního města Prahy bylo v obou případech dlouhotrvající, chronické kulhání obou hrudních končetin (podotrochlóza) a nálevky kloubů pánevních končetin. V případě valacha SOLO SAURA XVIII-28 také neléčitelné mokvající oko. Kalkulujeme-li s průměrnou dobou dožití reprezentantů zmíněného plemena v délce cca 25 let, tudíž s přibližně dvacetiletým pracovním uplatněním nelze jinak, než konstatovat, že jejich předčasné vyřazení bylo spojené se znehodnocením jak morálního, tak finančního aspektu této investice.

Vzhledem k tomu, že protokol o výsledku posouzení stavu chovu koní v NH z roku 2012 je přístupný zájemcům naší webové stránky, omezíme se v dalším na podstatu způsobu řešení problematiky, ve shodě s anotací této studie. V úvodu je nutné ozřejmit zákony dědičnosti. Připomínám, že každá vlastnost organismu, tj. také geneticky podmíněné onemocnění se v případě fenotypu koní projeví výhradně v situaci, získá-li potomek vadný gen od obou svých rodičů. Tento případ nastává u čtvrtiny potomků takového rodičovského páru. Oba rodiče a polovina jejich potomků jsou pak skrytými nositeli dědičné vady. Onemocnění, jehož etiologie spočívá v genetickém přenosu je frekventovanější v případě hřebečků. Naopak, u klisniček se tyto vyvíjejí bez zjevných známek nositelství, avšak tuto vlohu přenášejí na polovinu svých samčích potomků. Je také zřejmé, že výskyt letálních, ev. semiletálních genů a z toho plynoucích vad genetického původu ve fenotypu je koncentrovanější v menších, izolovaných populacích, resp. v chovech využívajících ze stejných důvodů inbreeding.

Komplexnímu hodnocení chovu koní na základě souhrnného zhodnocení plemenitbyschopných jedinců se věnovala v době, která předcházela definitivnímu zániku Výzkumné stanice pro chov koní ve Slatiňanech Kostelecká a Dušek. Jeho význam spatřují autoři v potřebě kontinuálního hodnocení výsledků šlechtitelských programů, jejichž nezbytnou součástí je posouzení celkové úrovně zdraví sledovaného chovu. Zvláště pak v populacích, které jsou regenerované, nebo v populacích, ve kterých je uplatňovaná příbuzenská plemenitba. Takovou je i plemenářská práce v chovu starokladrubských vraníků.

V souvislosti s předmětnou analýzou byla stanovena metoda, jejíž interpretace není náročná a přitom dosažené výsledky mají požadovanou výpovědní hodnotu pro plemenářské hodnocení daného chovu, konstatují autoři. Hodnocení zdravotního stavu nespočívá pouze v posuzování rodin (chovných klisen – matek), nýbrž také plemeníků, a to na základě jejich potomstva. Význam hodnocení zdravotního stavu je zřejmý právě při snaze zlepšovat genofond populace starokladrubských vraníků a má výrazný dopad nejen v oblasti genetiky kvantitativních znaků, ale – jak nám ukázaly poslední poznatky z pracovního uplatnění těchto produktů v podobě služebních koní také v oblasti ekonomické, hospodářské.

Konstituční pevnost starokladrubského vraníka, a to jak toho klisního, tak hřebčího byla hodnocena v případě pěti skupin nemocí, jmenovitě:

  • nemocí pohybového aparátu
  • nemocí očí
  • nemocí vnitřní a kožní
  • nemocí hříbat a
  • poruchy plodnosti.

V rámci skupiny byla manifestace příslušného onemocnění zařazena na základě stupně závažnosti do jednotlivých tříd. Tyto třídy byly charakterizovány následovně:

  1. mírné onemocnění bez trvalých následků anebo mírná vada, která nemá vliv na užitkovost koně;
  2. středně těžké onemocnění nebo mírné, několikrát opakované onemocnění bez trvalých následků;
  3. těžké nebo mnohokrát recidivující onemocnění bez trvalých následků;
  4. onemocnění s trvalými následky, které snižují užitkovost koně;
  5. onemocnění, které končí úhynem, nutnou porážkou nebo vyřazením v důsledku nemožnosti dalšího využití koně.

Zdravotní hodnocení potomstva plemeníků působících ve stádě starokladrubského vraníka potvrdilo prokazatelné rozdíly mezi liniemi v nemocech pohybového aparátu, očí a v poruchách plodnosti dcer. Z konkrétních nemocí pohybového aparátu se podle autorů citované studie jeví vazba na hřebčí / paternitní linie u rakoviny kopyt i dalších onemocnění kopyt, částečně u lymfatičnosti končetin a flegmón; ze skupiny nemocí hříbat v podobě celkové slabosti a jejich snížené životaschopnosti.

Protože podstatná část odchovanců je odprodávána ve věku 3 – 4 let, omezuje se zkoumání dědivosti chorobnosti téměř výhradně na reprezentanty základního stáda. Takový přístup může vyústit do nepřesností, tj. nekorektních nebo zkreslených závěrů. V případě odprodaných koní tak chovatel postrádá tzv. zpětnou vazbu v podobě údajů o jejich zdravotní anamnéze. Ukázalo se také, že objektivnějším a statisticky průkaznějším je porovnání všech linií hřebců, působících v průběhu maximálně možného období regeneračního procesu (SOLO, SACRAMOSO, SIGLAVI PAKRA a ROMKE).

I když je možné ke zmíněné / doporučované metodě bodové charakteristiky základních typů onemocnění přistupovat diferencovaně, je zcela zřejmé, že její výsledky jsou zdrojem aplikovatelných podkladů a informací o konstituci srovnávaných rodin, resp. kmenů, v rámci průběžného hodnocení šlechtitelských programů.

Při hodnocení nemocí pohybového aparátu byla zjištěna průměrná hodnota z celkového počtu 801 jedinců x = 0,386. Průměrný výskyt v celém stádě x = 13,6%, mediální hodnota x = 14,2%. Ukázalo se, že v chovu kladrubského vraníka je nutné zmíněný druh onemocnění, vzhledem k jeho frekventovanosti výskytu v některých mateřských rodinách, sledovat zvlášť bedlivě. Hodnocení potomstev jednotlivých plemeníků ve stádě starokladrubských vraníků s přihlédnutím k metodickému záměru kontroly dědičnosti zdraví bylo zřejmé, že nejméně příznivé hodnoty jak v relativní četnosti výskytu, tak i v průměrném bodovém hodnocení bylo konstatované u hřebců linie SOLO (15,9 % ; 0,479). Největší podíl tvoří onemocnění kopyt. Linie SACRAMOSO je relativní četností výskytu nemocí pohybového aparátu i průměrným bodovým hodnocením (11,4 % ; 0,369) mírně lepší, než průměr stáda.

Potvrdilo se také, že další vadou pohybového aparátu, která se objevuje ve stádě starokladrubských vraníků s větší frekvencí výskytu je lymfatičnost končetin (4,1 % ve stádě); mediální hodnota x = 3,1 %. Byť v případě podotrochlózy nebyla dědičná predispozice spolehlivě prokázána, výsledky některých studií na tuto možnost poukazují. Na základě výsledků zmíněné analýzy chorobnosti byl z chovu starokladrubských vraníků jednou provždy vyřazen hřebec SOLO V, a to z důvodu nejvyššího podílu potomků s nemocemi a vadami fundamentu (30 %).

V rámci hodnocení nemocí očí je v chovném stádě klisen celkový bodový průměr velmi nízký (x = 0,189) a ukazuje tak na nejnižší frekvenci u tohoto typu onemocnění ze srovnávaných skupin chorob. Průměrný výskyt ve stádě x = 8,1 %, mediální hodnota x = 9,2 %. V případě analogického hodnocení potomků po jednotlivých plemenných hřebcích je linie SACRAMOSO svými hodnotami 8,1 % výskytu a 0,195 bodů na jednoho potomka přibližně stejná, jakou zaznamenal průměr stáda. Linie SOLO dosáhla nejpříznivějších výsledků díky hodnotám 6,8 % výskytu a 0,138 bodů na jednoho jedince.

Protože existuje oprávněnost domněnky, podle které existují genetické predispozice, např. pro onemocnění končetin bezprostředně ovlivňujících manifestaci dominantní užitkovosti koní obecně a starokladrubských koní – karosiérů zvlášť, je taková systematická, detailní evidence nevyhnutná. Neodkladné zpracování analýz chorobnosti ve stávající chovné základně obou variet kladrubského plemene je nutné doplnit ve smyslu rozšíření informací o poznatky ohledně zdravotního stavu produktů, které opustily brány NH v dřívějších letech. O potřebnosti takového výzkumu vypovídá příklad oněch dvou valachů, zmíněných v úvodu této studie. Ke stejným závěrům dospělo námi zpracované znalecké posouzení reálného stavu chovu starokladrubského plemena v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem, když konstatovalo, že jeho zdravotní stav je zlý!

Skutečnost, že hodnocení dědivosti chorobnosti transparentním způsobem se od roku 1988 neprovádí systematicky, nebo vůbec, je nezodpovědné a škodlivé. Vypovídá o podcenění nebo nepochopení závažnosti tohoto úkolu zásadního významu.

 

 

M. Duruttya

Naše knihy:
HUCUL NOVÉ
První Česko-Slovenská monografie:H U C U L
Na její edici v r. 2017 se hledá generální sponzor
ETOLÓGIA KONÍ
Historicky první, komplexní, vědecky zpracované dílo o životních projevech koní z r. 1993.
KONE OD MURÁŇA
Podle editorky „vydání této knihy se ukázalo, jako zdařilý počin nakladatelství HIPO-DUR o životě koní ve volnosti. První vydání z r. 2000 a druhé rozšířené vydání z r. 2008.
VELKÁ ETOLOGIE KONÍ
Druhé rozšířené vydání stežejního díla tohoto vědného odboru z r. 2005.
MALOVANÝ SVĚT DR. V. HRABÁNKA
Monografie o osobnosti a díle malíře podmaleb na skle z r. 2008.
PLEMENNÁ KNIHA HUCULSKÝCH KONÍ 1950-2005
Komplex faktografických údajů o cca 650 jedincích, ulíhnutých v anotovaném časovém rozhraní.
MALOVANÝ SVĚT VÁCLAVA HRABÁNKA
Bibliofilní skvost, monografie dokumentující celoživotní tvorbu JUDr. Václava Hrabánka, malíře podmaleb na skle.
Web stránky: RED FLOWER s.r.o.