pro znalectví a poradenství v chovu koní
Dipl. Ing. Michael Duruttya, CSc., Ph.D.
KOLERACE MEZI ÚSPĚŠNOSTÍ PLNOKREVNÍKŮ V DOSTIZÍCH NEJVYŠŠÍ KATEGORIE A POŘADÍM JEJICH ULÍHNUTÍMichael Csaba Duruttya HIPO – DUR ÚVODV chovu velkých hospodářských zvířat je přijatým konsensem, že prvorozené potomstvo dosahuje v případě jednorodých často nižší výkonnosti. Názory na tuto problematiku však nebývají vždy jednotné. V chovu anglických plnokrevníků se všeobecně považují prvorození za méně výkonné, avšak ani zde nejsou názory jednoznačné. Snížená důvěra k prvorozeným hříbatům bývá vyvolána také skutečností, že výkonnost potomstva matky-klisny nemůže být ještě reálně posouzená. Empirické poznatky právě tak, jako výsledky rozborů potvrzují nižší výkonnost prvorozených potomků. Testováním rozdílů výběrových průměrů byla zjištěna poněkud nižší výkonnost prvorozených (o 4 až 12%), rozdíly však nedosahují, vzhledem k vysoké varianci výkonnosti, jak prvo-, tak později rozených, hladinu statistické významnosti. Pouze vzácně je rozdíl hodnocených souborů těsně na hranici kritické hladiny pro alfa 0,05. V případě klasických vítězů připadá na prvorozené jen 13%, ve srovnání s optimální hodnotou 17%, která vyplývá ze skutečnosti, že plnokrevná klisna má v průběhu svého chovného využití v průměru šest hříbat. Je proto potřebné zajistit co nejúčelnější výběr rodičovských párů a optimalizaci celého komplexu exogenních faktorů, které rozhodující mírou ovlivňují výkonnost jedince, bez ohledu na jeho dědičné dispozice (mj. odchov, výživu, tréning, kvalitu jezdce, způsob menežování, atd.). Fundamentálním předpokladem k reálnému odhadu potenciální výkonnosti budoucích potomků je maximálně věrohodné definování požadované užitkové vlastnosti, v daném případě dostihové výkonnosti, která se dědí, jako komplex znaků a vlastností složitě dědičně založených, s úrovní/mírou střední heritability (dědičnosti). Její hodnota se odhaduje v mezích h2 =0,30 až 0,35. Na problémy plynoucí z kvality konkrétních exogenních faktorů poukazuje řada autorů (Rudolf, Neisser, Artz, Dušek, Watanabe, Klement, Jelínek, apod.). Měřítka výkonnosti jsou doporučována v různých zemích různě: indexem na základě sumy vyhraných dotací, ev. na základě vztahu výše dotací a hodnoty generálního handikapu (Gh). Aplikaci „Coeficientu de réussite“ podle Essesse v podmínkách Československa přináší Vaňourek. Námi předložená studie se věnuje vlivu endogenních faktorů na výkonnost anglických plnokrevníků. Náš dřívější výzkum již řešil vliv sezonní a denní rytmicity porodů na tělesný vývin koní, otázku mohutnosti prvorozených a později rozených hříbat na jejich tělesný vývin v dospělosti, ev. na souvislost mezi tělesným vývinem a výkonností v případě anglických plnokrevníků, v neposlední řadě na vztah věkové diferenciace rodičů anglických plnokrevníků k výkonnosti potomků. V dalších studii se stalo předmětem našeho výzkumu zodpovězení komplexu otázek vlivu hodnoty Gh plnokrevných klisen na výkonnost potomků klasického ročníku, hodnocení fertility a natality anglických plnokrevných klisen z hlediska země jejich původu, resp. věku dožití z analogického hlediska, v neposlední řadě vlivu porodů dvojčat a věku plnokrevných klisen. Naše pozornost se věnovala také hodnocení barev plnokrevných klisen z hlediska země jejich původu. Skutečnost, že podrobné analýzy řešené problematiky nejsou dosud v dostupné hipologické literatuře přítomné, přistoupilo se ke zpracování studie, která se zevrubněji věnuje nastíněným otázkám možné souvislosti mezi pořadím narození anglických plnokrevných hříbat a jejich úspěšností v klasických a grupových dostizích. Zpracováním této – v celkovém pořadí třicáté deváté samostatné vědecké práce s titulem „Korelace mezi pořadím potomků anglických plnokrevných klisen a jejich úspěšností v německých klasických a grupových dostizích“ vnímám i s odstupem uplynulé doby, jako součást svého celoživotního odborného zájmu v oblasti hipologických věd, zaměřené na reprodukci plnokrevníků na straně jedné a etologii této a dalších plemen koní. Prvně zmíněný okruh otázek se tudíž věnuje oblasti exploatace výkonnosti plnokrevníků, jako podstatnému užitkovému hledisku těchto kopytníků. PŘEHLED LITERATURYOETTINGER (1908) nepozoroval nižší výkonnost potomstva starých rodičů, zmiňuje se však o určité zvýšené úmrtnosti hříbat po starých plemenících a rovněž ze starých klisen. DUŠEK (1981) vyslovuje názor, podle kterého vztahy stáří klisen, ev. rodičovského páru v konfrontaci s výkonností potomstva lze zkoumat pouze ve velké populaci plnokrevníků. V opačném případě se stávají výsledky – při značné výkonnostní variabilitě - neúplné. DUŠEK (1969) konstatuje, že nejoptimálnější stáří matek je ve věku 6. až 9. let (ČSR), tj. potomků z prvního až čtvrtého ohřebení. Druhý věkový interval je v rozmezí 10. až 13. let (páté až osmé ohřebení). Třetí období tvoří klisny ve 14. až 15. letech, kdy dochází za ideálních podmínek k devátému a desátému ohřebení. Podle citovaného autora, starším klisnám se vítězové klasických dostihů rodí jen v malém počtu, tj. z jedenáctého až dvanáctého ohřebení. Tyto výsledky o stáří matek vítězů klasických dostihů se neztotožňují s údaji, které uvádí GOOS (cit. PRUSKI, 1958), který zjistil, že 55% vítězů klasických dostihů pocházelo z 8. až 13-letých matek, 21% ze 14. až 18-letých, 17% z tří až sedmiletých a 7% z matek starších 19 let. Výkonnost plnokrevníků v klasických, ev. grupových dostizích z hlediska věkové diferenciace rodičů zkoumal DURUTTYA (1996). Zjistil, že 55,1% úspěšných koní pochází z rodičů, jejichž rozdílnost věků je nulová až čtyřletá, 32,4% tvoří podíl úspěšných koní po rodičích s pěti-až 8-letou diferenciací věku a 12,4% vítězů od rodičů s věkovou diferencí 9. a více let. Zkoumání vlivu výkonnosti plnokrevných klisen vyjádřený hodnotou Gh na výkonnost vlastních potomků hodnocených v klasickém ročníku tříletých se věnoval DURUTTYA (2012) na vzorce 2 562 koní. Z výsledku statistické analýzy je zřejmé, že v rámci čs. populace existuje byť slabá, nicméně evidentní pozitivní závislost. Lineární model závislosti výkonnosti mezi hodnocením matek-klisen (Gh) a výkonností jejich potomků lze vyjádřit pomocí lineární rovnice: y=0,2146 x + 42,0834. Je zřejmé, že uplatnění výsledků hodnocení plemenných klisen v běžné chovatelské praxi by se mělo konat především s ohledem na míru možné determinace genotypu, v případě nízce dědičného komplexu vlastností, jmenovitě dědičnosti výkonnosti. V minulosti se v chovu koní uplatňovala hlediska na výkonnost také podle zbarvení těchto zvířat. V současném pojetí chovu ztratila tato problematika na aktuálnosti, neboť se nezdá v dostatečné míře opodstatněná. V předložené studii přihlížíme také k této otázce, a to ve snaze upřesnit tradiční empirické poznatky, které přežívají a jsou v praxi interpretovány v různých – i protichůdných modifikacích. Zvláště nás zajímá tato problematika v chovu anglických plnokrevníků, neboť v jejich chovu je výkonnost hodnocena podstatně konkrétněji, než v případě dalších plemen koní. Možnost objektivního srovnání podle tří vyskytujících se barev (hnědáci, ryzáci a bělouši) je však výrazně omezena. V našem chovu anglických plnokrevníků je s největším podílem zastoupena hnědá barva a v menší míře barva ryzá. Četnost běloušů je mizivá. Řešené téma doplňuje naši studii, která byla součástí rozsáhlé práce o nepravých plnokrevnících, pocházejících ze SSSR/Ruska, primárně odhalených na základě jejich barev, a to dvojnásobného podílu ryzé, ve srovnání s plemenným standardem originálních plnokrevníků. Zajímavé výsledky předkládá ve své studii také DUŠEK (1980), vyhodnocením barev československých klasických vítězů v časové etapě 1951 až 1972, tj. ve 22. ročnících. Vychází ze skutečnosti, že hnědáci tvoří v populaci anglických plnokrevníků 81%-ní podíl a ryzáků je 19%. Pak je však zastoupení vítězů – ryzáků – menší, než očekávaná četnost vítězů ryzáků, daná poměrným zastoupením ryzáků v populaci zkoumaného plemena (13,6%). K ověření empirických názorů na vztah barvy koní a výkonnosti citovaný autor analyzoval 1 525 anglických plnokrevníků. Zjistil, že v dosažené výkonnosti v souboru hnědáků, ryzáků, běloušů a vraníků není rozdíl variance statisticky významný. To znamená, že barva nemůže být u plnokrevníků predikčním kritériem výkonnosti. V rámci ověření příslušnosti ruských dostihových koní k anglickému plnokrevnému plemenu DURUTTYA (2012) zkoumal barvu světové populace plnokrevných ročků, především na severoamerických a evropských dražbách v letech 2008 až 2011 (n=3 877), resp. chovných klisen z území EÚ (1 178). Zjistil, že v populaci anglických plnokrevníků mají dominantní postavení hnědáci (od 70,6% do 79,7%). Ryzáci tvoří 19,7%, resp. 18,1%. Podíl běloušů je ve státech EÚ i ČR nízký: 5,8%, resp.1,1% právě tak, jako vraníků: 3,9%, resp.1,1%. MATERIÁL A METODIKAZkoumaný biologický materiál tvoří vítězové klasických, ev. grupových dostihů, bez diferenciace pohlaví (n=387), absolvovaných na území Spolkové republiky Německo, v období let 2008 až 2018. Zdrojem faktografických údajů je přehled výsledků v rubrice „Die deutschen Gruppe -Rennen“, kterou průběžně publikuje periodikum »Vollblut Zucht und Rennen« (vyd. DSV Deutscher Sport-Verlag GmbH, 50672 Köln, BRD). Soubor statistických veličin tvoří náhodný výběr. Protože výběrový průměr je náhodná veličina, má smysl se ptát, jaká je jeho střední hodnota. Místo celého souboru vítězů dostihů libovolné kvality/úrovně tudíž hodnotíme pouze určitý, definovaný vzorek, z něhož se snažíme odvodit tvrzení platná pro celý základní soubor, který je použitým vzorkem reprezentován. Jedná se o tzv. induktivní pojetí statistiky, která je bližší použití statistiky v přírodních vědách, mezi něž patří také hipologie, pro kterou platí důležité charakterizační tvrzení, že její výsledná data jsou výsledkem působení velkého množství faktorů. Hodnota, která má největší četnost se identifikuje, jako modus (modální hodnota znaku). Modus reprezentuje typickou/charakteristickou hodnotu. O modusu má smysl hovořit, bez ohledu na použité měřítko a nemusí být určen/definován jednoznačně. V případě pořadí ohřebení klisen k nejvyšší četnosti produkce vítězů klasických-, ev. grupových dostihů je ním hodnota 3 (vyskytuje se 76-krát). Do statistického zpracování jsou zařazeny vítězové klasických, ev. grupových dostihů, odběhnutých na německých závodištích, v letech 2008 až 2018 (n=387), bez ohledu na jejich pohlaví, věk, distanci, specifikaci dráhy, pedigree, apod. Studie je zpracována na základě náhodného výběru, reprezentujícího část populace anglických plnokrevníků, a to dostihových koní s úspěšností v klasických a grupových dostizích Spolkové republiky Německa, tj. v poměřování koní obou pohlaví nejvyšší výkonnosti (n=387). Cílem předložené studie je zodpovědět otázku možného vztahu úspěšnosti anglických plnokrevníků ve zmíněných dostizích (zkouškách výkonnosti nejvyšší kategorie) k hledisku pořadí jejich vlastního narození, tj. pořadí ohřebení jejich matek-klisen. VÝSLEDKY A DISKUSEZákladní matematicko-statistická charakteristika souboru plnokrevných matek-klisen vítězů klasických a grupových dostihů Německa z let 2008 až 2018 je definovaná na základě údajů 387 jedinců. Z tabulky 1 získáváme přehled údajů o proměnlivosti zkoumaných veličin a o jejich rozptylu. Z dosažených výsledků je pozoruhodná především vysoká hodnota proměnné, a to variačního koeficientu, která se pohybuje kolem hodnoty 63,5492%. Přirozeně je nutné ji posuzovat z hlediska počtu opakování, věkového rozsahu matek-klisen s produkcí klasických vítězů a pochopitelné, omezené četnosti zkoumaného základního souboru. Normované veličiny mají nulový průměr a jednotkový rozptyl, takže jsou vhodné k vyjádření jiných vlastností dat, než jsou poloha a variabilita. Pomocí normovaných veličin jako průměr z jejich třetích mocnin můžeme definovat šikmost. Šikmost vyjadřuje symetrii rozložení pozorování kolem průměrné hodnoty. Je-li histogram protažen do pravé strany, je šikmost kladná (0,94006). Matematicko-statistická charakteristika souboru plnokrevných matek-klisen vítězů klasických a grupových dostihůTab.1 
Podrobný přehled frekvence výskytu vítězů klasických dostihů, případně dostihů kategorie grupových přináší tabulka 2. Z tohoto přehledu právě tak, jako z grafické interpretace podílu úspěšnosti je zřejmé, že analyzované výsledky tvoří dvě skupiny: vzestupnou část křivky, vyjádřenou rovnicí: y = A (1 – e–kt) a sestupnou část křivky, y = A.e–kt . Na základě těchto analýz lze vyslovit konstatování, podle kterého optimálním obdobím chovných/plemenných matek-klisen k produkci klasických, ev. grupových dostihů jsou první až čtvrtá hříbata. Ve zkoumaném souboru tvoří jejich podíl 63,82%. Chovné využití klisen v dalším období (porody pátého až třináctého hříběte) se jeví, jako diskutabilní a málo efektivní. Výsledek chovného využití v následném období 8. let (v pořadí 5. až 13. ohřebení ) se podíl klasických vítězů snižuje a tvoří 36,18%. Frekvence porodů plnokrevných klisen s potomkem – vítězem v klasických a grupových dostizíchTab.2 
Porovnáním předmětných výsledků naší studie se závěry, které uvádí DUŠEK (1969), konstatujeme jejich pozoruhodnou shodu, případně podobnost: nejúspěšnější skupinu potomků – vítězů klasických nebo grupových dostihů tvoří koně pocházející z prvního až čtvrtého, resp. prvního až pátého ohřebení jejich matek. Obdobné konstatování nelze vyslovit se závěry, které v analogické otázce uvádí GOOS (cit.PRUSKI, 1958), který se domnívá, že plnokrevníci s triumfem v klasických dostizích pochází ze skupiny chovných klisen s pořadím ohřebení 4. až 9. Druhou nejvýznamnější skupinou z hlediska úspěšnosti vlastních potomků tvoří klisny s 10. až 14. ohřebením. Až třetí skupinu se 17%-ním podílem tvoří vítězní potomci z prvního až třetího ohřebení. Toto tvrzení je v zásadním rozporu s údaji, které uvádí DUŠEK (1969), resp. naše závěry. Poslední skupinu tvoří vítězové z 19. letých a starších matek-klisen, tj. z patnáctého a dalšího ohřebení. Možnost chovného využití klisen výše uvedené věkové kategorie však vnímáme s rezervou. Za účelem vyhodnocení kauzality pořadí hřebení anglických plnokrevných klisen a úspěšností jejich potomků v klasických, ev. grupových dostizích se přistoupilo k testování rozdílů výběrových průměrů následujících dvou souborů. První soubor (n1 = 247 ) tvoří potomci klisen z prvního až čtvrtého ohřebení, konkrétně 59 výskytů prvních porodů, 58 výskytů druhých porodů, 76 výskytů třetích porodů a 54 výskytů čtvrtých porodů. Druhý soubor (n2 = 140 ) tvoří 43 výskytů pátých porodů, 28 výskytů šestých porodů, 15 výskytů sedmých porodů, 21 výskytů osmých porodů, 16 výskytů devátých porodů, 8 výskytů desátých porodů, 4 výskyty jedenáctých porodů, 4 výskyty dvanáctých porodů a jeden výskyt vítěze z třináctého ohřebení. Testováním rozdílů výběrových průměrů obou souborů lze konstatovat významný vliv pořadí ohřebení klisen na úspěšnost jejich potomků v klasických, ev. grupových dostizích (F = 36,95 ; t = 6,08 ; p - menší než kritická hladina 0,001). Protože nás zajímá také síla lineární závislosti obou testovaných skupin, definoval se koeficient determinace, byť si uvědomujeme, že daná hodnota nevysvětluje příčinnost zkoumaných jevů, v daném případě vztahu pořadí ohřebení na úspěšnost potomků, (R2 = 0,77062 ), přesto zřetelně potvrzuje míru vlivu a možností, které má chovatel koní tohoto plemena k dispozici (tab.3). Testování vlivu pořadí hřebení na úspěšnost v klasických dostizích Tab.3 
Interpretační křivky vlivu pořadí porodů na výskyt vítězů klasických dostihů Graf 1. 
ANALÝZA PODÍLŮ ZÁKLADNÝCH BAREV KLISEN A JEJICH VZTAHU K VÝKONNOSTI POTOMKŮSamostatně řešeným, dílčím problémem této studie je analýza podílů základných barev matek-klisen vítězů klasických dostihů ve vybrané vzorce příslušníků anglických plnokrevníků a jejich vztahu k četnosti vítězných potomků v dostizích nejvyšší úrovně. Základní matematicko-statistické vyhodnocení základných barev je prezentované v tabulce 4. Základní matematicko-statistické vyhodnocení základných barev matek-klisen vítězů klasických a grupových dostihů Tab. 4 
Naše studie potvrdila ustálenost plemenného standartu anglických plnokrevníků německé provenience, které v této souvislosti již dříve konstatoval DUŠEK (1980) a DURUTTYA (2012) v dalších velkých populacích plnokrevníků, s důrazem na podíl hnědáků, ryzáků a běloušů. V rozporu s tradovanými názory a empirickými poznatky naše studie potvrdila, že jednotlivé barevné variety anglických plnokrevníků nemají vliv na výkonnost příslušníků tohoto plemena. Tuto skutečnost již potvrdila celá řada experimentálních prací úzce zaměřených na danou tematiku (NEISSER, 1967 a další). Z tohoto důvodu naše závěry a poznatky zde již dále nerozvádíme a nekomentujeme. Vztah pořadí ohřebení k barvě klisen – vítězů klasických dostihů Tab. 5 
Interpretační křivky podílů barev matek klisen plnokrevníků - vítězů klasických dostihů Graf 4. 
Graf 5. 
Graf 6. 
ZÁVĚRObsahem předložené studie je zhodnocení vztahu mezi úspěšností anglických plnokrevníků v dostizích nejvyšší kategorie a pořadím jejich narození. Naše studie je příspěvkem do dlouholeté odborné diskuse v rámci snahy o zvyšování výkonnosti a ekonomické efektivity chovu plnokrevníků na straně jedné a objektivizace dřívějších, přežívajících empirických názorů k dané problematice na straně druhé. Zkoumaným biologickým materiálem se stal soubor 387. plnokrevných matek – klisen vítězů německých klasických a grupových dostihů z let 2008 až 2018. Soubor klisen byl diferencován do dvou skupin. První skupinu tvoří klisny s potomky z prvního až čtvrtého ohřebení. Druhou skupinu pak klisny s potomky z pátého až třináctého ohřebení. Zjistilo se, že s postupujícím věkem matek – klisen se obecně snižuje frekvence výskytu odchovu vlastního potomka s úspěchem v klasických, ev. grupových dostizích. V části vyhrazené výsledkům je podrobně analyzované provádění testování. Rozbor souboru dat pro obě kritéria testu je proveden jednak na základě analýz vztahu pořadí ohřebení matek-klisen a úspěšností potomků v klasických/grupových dostizích, resp. na základě vztahu základních barev k úspěšnosti jejich potomků. Byl prokázán vliv věku klisen, tj. pořadí ohřebení na produkci úspěšných potomků v dostizích nejvyšší kategorie, na rozdíl od vlivu barev, kde jsme získali výsledky na hranici průkaznosti. SEZNAM LITERATURY1. DURUTTYA, M. (1996) : Vztah věkové diferenciace rodičů anglických plnokrevníků k výkonnosti potomků. 2. DURUTTYA, M. (2012) : Vliv výkonnosti matek vyjádřený hodnotou Gh na výkonnost potomků hodnocených ve třech letech. 3. DURUTTYA, M. (2012) : Ověření „pravosti“ ruských plnokrevníků 4. DUŠEK, J. (1969) : Pohled na působení sezonních vlivů ve vztahu k výkonnosti koní. 5. DUŠEK, J. (1980) : Příspěvek k řešení vztahu výkonnosti a barev u anglických plnokrevníků 6. DUŠEK, J. (1981) : Odhady genetických parametrů reprodukce a aspekty na biologické 7. NEISSER, E. (1967) : Untersuchungen zum genealogischen Aufbau der Vollblutzucht 8. OETTINGEN, B. (1908) : Die Zucht des edlen Pferdes in Theorie und Praxis 9. PRUSKI, W.C. (1958) : Beobachtungen über den Einfluβ der Mutter-und Vatertiere KLÍČOVÁ SLOVAKůň, anglický plnokrevník, pořadí ohřebených, barva, vliv těchto faktorů na úspěšnost potomků v klasických dostizích |
|
