pro znalectví a poradenství v chovu koní
Dipl. Ing. Michael Duruttya, CSc., Ph.D.
NOVÉ KNIHY: PÔVODNÝ SLOVENSKÝ KÔŇ ZÁPADOKARPATSKÝ HUCUL A JEHO CHOVRecenze Na stole mi leží hnědý kartonový obal velkých rozměrů (390x270x30mm) slibující knižní dílo srovnatelných parametrů, vydané v r. 2018, cena 482.- Kč, resp. 19,28 €. První zklamání: knížečka velikosti zlomku obalu (230x165x15). Druhé zklamání: obsah zásilky avizovaný jako monografie o koních plemena hucul postrádá realitu. Pro vlastní ujištění významu monografie sahám po nestranné literatuře. Podle latinsko-českého slovníku autorů Pražák – Novotný – Sedláček (1919), vydání druhé, nákladem České grafické akciové společnosti »UNIE«, monogrammus je z jediné čáry sestávající-, jediného rozměru-, jediné thematiky-, apod. Praha: 806. Podle věhlasného Petit Larousse en couleurs (dictionnaire encyclopédique pour tous), Librairie Larousse (1980), Paris: 597, je význam pojmu monographie: Description spéciale d´un seul objekt. Étude limitée d´histoire, de geographie, de critique, etc. Portant sur une persone, sur une région. Obšírnější objasnění pojmu monografie nám poskytuje dílo, jehož autorem je Havránek et al. (1989), Slovník spisovného jazyka českého, III. díl (M – O), vyd. ACADEMIA, zpracoval lexikografický kolektiv Ústavu pro jazyk český ČSAV, Praha: 124. Konstatuje se, že monografií lze označit pouze vědecké dílo věnované jedné otázce, jedné osobnosti, výkladu jednoho díla: historická monografie, podrobná monografie, monografická studie, m. práce, m. literatura, m. způsob práce, monografické zpracování nějakého problému, vědeckého oboru, badatelské práce; monografický ráz; m. způsob; autor monografie: pečlivý (konec situace). Tak, jak není monopostem formule 1 sériový produkt automobilky Škoda, plnokrevníkem produkt chovu koní v Dobšiné, apod., není monografií ani recenzovaný produkt spunktovaný v Prešově a vyhotovený v Myslavě. Abych posloužila pro vysvětlení příklady z opačné strany: monografii je bezesporu dílo „Haflinger Pferde“ (Schweisgut,O.) z r.1980, „Etológia koní“ a „Velká etologie koní“ (Duruttya, M.) z r. 1993, resp. 2005, „Die edlen Lipizzaner und die Spanische Reitschule“ (Lehmann, A.-H.) z r. 1942 případně „Kone od Muráňa“ (Duruttya, M.) z r. 2000, resp. 2008. Ptáte se proč? Protože tato- a další díla obsahují souhrn všech existujících informací o avizovaných otázkách : o haflinzích, o životních projevech koní/anglických plnokrevníků, o lipicánech případně o dějinách chovu koní na Muráni! Na základě citovaných definic je zřejmé, z jakého důvodu nelze recenzovanému dílu přisoudit označení „monografie“. V opačném případě by se jednalo – slušně řečeno – o troufalost, neboť nenaplňuje znaky ani nároky kladené na monografii jako takovou, rozuměj z formální a především obsahové stránky. Pro větší srozumitelnost: recenzované dílo neobsahuje veškeré, souhrnné, dostupné, relevantní informace o řešené problematice, v konkrétním případě o huculech. Několik poznámek také k technickým parametrům díla. Má 168 stran, z nichž 24,5 stránek je prázdných (14,6%). To znamená, že každá sedmá (!) strana je bez textu! Podíl textu autorů tvoří pouze 32 stran, většinou kompilací obsahů provozních zápisnic, výročních nebo bilančních zpráv hřebčince Prešov – Velký Šariš (19%), přesto sotva jednu pětinu celého rozsahu knížky. Zbývající obsah recenzovaného díla opět tvoří archivní zdroje v podobě neaktuálních tabulek stavu plemenných hřebců a jejich grafické interpretace a seznamy hřebců zemského chovu východního Slovenska. Seznam klisen – zakladatelek chovu huculů na Muráni zpracoval Duruttya v r.1975 a poprvé publikoval v časopise Les (1981), resp. v monografii „ Kone od Muráňa“ z roku 2000 a 2008 (s.25 - 51; s. 43 – 69). S ohledem na citaci bez uvedení původního autora tohoto přehledu se jedná o skutkovou podstatu tzv. plagiátu, čím se porušil copyright autora! Upozorňuji, že se jedná o trestní čin, se všemi právními důsledky. Fakt/skutečnost/realita, že na čele různých spolků Slovenska se vztahem ke koním stojí usvědčený plagiátor a vědecký podvodník ještě neznamená, že tato praxe se u nás stane normou odborné/vědecké publicistiky a veřejného života zvlášť! V textu nikde nejsou vyznačeny odkazy na autory uvedené v seznamu literatury. Jeho text je „převzatý“, v upravené podobě, z díla: Hitrík Š. (1965): „O pôvode a vzniku veľkej skupiny plemien koní tarpanovitých (Equus caballus Gmelini Antonius)“, ŠPÚ Prešov. Nakonec, avšak zdaleka ne na posledním místě vytýkám autorům, resp. subjektům – signatářům laudací, že v seznamu literatury není uvedena jediná vědecká studie z pera prof. V. Hučka. Zarážející je, že na tento fakt neupozornil ani subjekt (prof. Halo), který podvodem získal doktorát, v hanebném divadle na půdě Katedry speciální zootechniky v Nitře, kterému předsedal prof. Hučko, mimochodem renomovaný odborník na koně huculského plemena. Nuže, alespoň z vděčnosti by se to slušelo … Autorům připomínám zásadu, uplatňující se při psaní příjmení: lidé a jejich jména jsou nedělitelná ( s.153, 2.řádek: Ing.Du – ruttya, CSc.)! Aby se stalo hodnocení díla o huculech kompletní, vyslovuji také názor k obrazovým přílohám: jsou podprůměrné až hrozné kvality! Recenzované dílo rovněž potvrdilo, že činnost řídících kádrů/funkcionářů Slovenska s vlivem na zmíněný segment zemědělství charakterizuje nekoncepčnost, vágnost a jalovost právě tak, jako vědecká impotence, absence pracovitosti, v neposlední řadě deficit zdravého vlastenectví a hrdosti na vlastní minulost. V plné nahotě se to ukázalo a opět potvrdilo na stránkách čirého kompilátu, vzniklého pod heslem: „sebereme co se kde najde a dáme tomu barevný, lesklý obal, kterým tu veřejně nepřiznanou tvůrčí bídu milosrdně alespoň zahalíme!“ Vnímám s pochopením snahu autorů a všech dalších subjektů, uvedených v tiráži úpřimnou snahu vytvořit jedinečné, dosud nevídané, nadčasové dílo. Výsledkem je, že knížka o huculských koních ze Slovenska očekávanou kvalitou nedisponuje. Z pohledu vydavatele a nakladatele hippologické literatury mohu prohlásit, že tato knížka je zmarem šlechetného úmyslu. V současném, nemilosrdném, tržním světě se i v tomto segmentu knižní produkce uplatní pouze a výhradně kvalita. To si dovolím třikrát podtrhnout. Recenzované dílo také odhaluje nezkreslený stav odbornosti, skutečné profesionality lidí, pohybujících se ve vrcholných funkcích tohoto odboru činnosti Slovenska. „Kvalitu vědeckého myšlení“ a stav „hippologického výzkumu“ (pokud připustíme jeho existenci). V neposlední řadě niveau „vzdělání odborných kádrů“ ruka v ruce s konkurence-schopností a srovnatelností jejich vědeckých hodností s tou, uplatňovanou v zahraničí. V souvislosti s tématikou recenzovaného díla se nechtěně odhalila reálná podoba vlastenectví ve vztahu k chovatelskému odkazu předků: o vlastenectví je lehčí mluvit, než ho naplnit činy… V případě, že bych dostala rukopis „Huculů Západních Karpat“ s návrhem k vydání, odmítla bych jej. Protože je však dílo již na mém stole a zbavit se jej např. obdarováním někoho, uvyklého na výsledné produkty našeho vydavatelství, tj. kvalitu a čtivost, resp. vysokou úroveň fotografií je vyloučené, skončí bez patosu, v kontejneru na papír. Není k tomu co dodat! Janzetičová E. Vydavatelka a nakladatelka HIPO-DUR Praha, červenec 2019 |
|
