pro znalectví a poradenství v chovu koní
Dipl. Ing. Michael Duruttya, CSc., Ph.D.
České Derby 2005 s otazníkem85. ročník Českého Derby patří historii. Protože se však v jeho průběhu a po doběhu objevilo v hromadných sdělovacích prostředcích několik jednostranných a - podle mého soudu spíše nekritických názorů, pokusím se svým vlastním hodnocením najít odpověď na otazník, uvedený v anotaci této věcně pojaté polemiky. Zrekapitulujme si momenty onoho nedělního odpoledne, 26. června 2005. Vítězná READY FOR LIFE byla ověnčena zcela po právu vavřínovým věncem, žokej Pavlík si zaknihoval svůj první triumf v této nejprestižnější klasice a majitel s trénerem zářil štěstím. Být ním sám, také bych slavil! O to víc, že zvítězil kůň, který na stupni nejvyšším za normálních okolností neměl co dělat. Bylo to totiž vítězství toho druhu, které se stává velice zřídka, tak jednou za čtvrtstoletí. Naposledy, podobnou hrou náhod, zvítězila napajedelská ELITA (znalí vědí, o co tam šlo; těm mladším připomenu, že tehdy v první zatáčce po startu padl v důsledku silně podmáčené dráhy snad půltucet koní, včetně obou top-favoritů, díky čemu se otevřela cesta k vítězství koním druhého sledu, z nichž jediný životní triumf pak doslova spadl do klína zmíněné klisně...). Své věcně míněné výhrady uvedu konstatováním, na které pozapomněl jak redaktor ČT 1, tak odborný komentátor tohoto TV kanálu. Že totiž Derby je především významnou prověrkou kvality aktuálního ročníku tříletých anglických plnokrevníků a až na posledním místě místem lidové zábavy. Jedná se tudíž o jejich test v rámci konsekventně sestaveného kalendáře výkonnostních zkoušek koní tohoto plemena. Opomenout pak v komentářích dosažený čas vítěze Derby, resp. bagatelizovat jeho hodnotu s poukazem, cit.: „Nejdůležitější je v tomto okamžiku fakt vítězství produktu domácího chovu, které se dostavilo po dlouhých deseti letech!“ také o mnohém vypovídá. Neobstojí ani názor, podle kterého: „Historie si bude pamatovat pouze toto vítězství, další okolnosti již nikoho nezajímají“. V rozporu s těmito názory se domnívám, že ani sebevětší radost z vítězství „domácího“ koně by neměla zastřít fakt, že z hlediska dosaženého času nelze jeho hodnotu (2:39,97 min.) klasifikovat jinak, než „ostudnou“. Horší čas nebyl zaznamenán v Praze – Velké Chuchli ani před 23. lety, kdy po obdobně netaktickém způsobu jízdy favoritů zvítězil na těžké dráze CEDROS, a to v čase 2:39,67... Osobně jsem za úspěch READY FOR LIFE z pozice dlouholetého chovatele koní tohoto plemena vlastně rád. Potvrdila se opodstatněnost mé dřívější, opakovaně vyslovené kritiky (uveřejněné také na stránkách TURFu, po mém návratu ze Západního Německa) ohledně okolností a podmínek chovu anglických plnokrevníků na území České a Slovenské republiky. Zvláštní hrou osudu se smutným „hrdinou“ Českého Derby 05 stal právě odchovanec mého dřívějšího působiště, jmenovitě hřebčína Erlengrund/Erlenhof a jeho hřebec, DO IT. Věnujme pozornost dostihu z vyloženě pragmatických (záměrně nepíší, že „vědeckých“, „odborných“, ev. „exaktních“) hledisek. I. Kam lze zařadit a jak lze hodnotit čas vítěze? Jeho hodnota je minimálně o 9 sekund horší, než „standardní“, „obvyklá“. „dlouhodobě průměrná“, reprezentovaná hodnotou 2:30,00 min. (pozn.: o „kontinentálních“ hodnotách, které představuje čas 2:28 a něco pisatel této polemiky ani neuvažuje!). II. Jaká je průměrná vzdálenost absolvovaná plnokrevníky v dostihovém cvalu za jednu sekundu? Výzkumy definují její hodnotu v rozpětí od 10 do 17,5 m. Pro naší další kalkulaci budeme uvažovat s (pod)průměrnou hodnotou, a to s 13 m/sec. III. Co z toho plyne? Jednoduchým propočtem časové diference výše uvedených devíti sekund a absolvované vzdálenosti za časovou jednotku (9 sec. x 13 m) dostáváme hodnotu 117 m. To znamená, že za eventuality, že DO IT a další favorité absolvují regulérní dostih, READY FOR LIFE by skončila v letošním Derby ČR s výrokem „daleko daleko“ (t.j. cca 30 délek za vítězem), v žádném případě však ne coby vítěz Derby! IV. Ovlivnil průběh a konečný výsledek dostihu jezdec favorita, DO ITa? Bezesporu a to v podstatné míře! Začalo to v momentu startu, kdy se po odskočení pole nikdo neujal úlohy vodiče. Druhým rozhodujícím momentem, který pohřbil úspěch šancovného koně (3:1) bylo akceptování falešného tempa (to neměl kdo informovat žokeje Joe Fanninga, co charakterizuje dostihy na „česko-slovenský způsob?“ Osobně si myslím, že mu to spíš z dobrých důvodu neměl zájem nikdo sdělit...). Z konečného bilancování se potvrdil také první dojem, že jezdec DO IT rozdal v tomto dostihu přiliž mnoho délek. Rozhodně víc, než je nevyhnutně nutné. Ani v jednom okamžiku dostihu totiž nebyl u bariéry: v prvním i druhém oblouku se nacházel ve čtvrtém sledu a před zatočením do cílové roviny, kdy se snažil zachránit, co již bylo dávno ztracené a bral koně ven, dokonce 8 až deset míst od bariéry. Podle mého odhadu tak absolvoval o min. 100 m delší dostih, než vítězka. Fakt, že doběhl i po tak nešťastně vedeném dostihu na třetím místě, snad délku od vítězky, potvrzuje mínění totalizátoru. V. Má smysl měřit / hodnotit čas vítěze dostihu? V rozporu s míněním odborného konzultanta zmíněného TV kanálu („Nikoho nebude v budoucnu zajímat čas dosažený v Derby, hlavní je naše vítězství!“) se táží: proč se pak měří časy ne pouze v klasických dostizích, ale i v tom posledním, provinčním handicapu, a to u nás, právě tak, jako na celém světě? Já sám, a většina reálně uvažujících lidí si přesto myslí, že dosažený čas v libovolném dostihu představuje právě ono jediné, objektivní selekční kritérium, vystavující chcete-li vysvědčení, jak práci chovatele, jezdce a v neposlední řadě také samotným koním (a také všem dalším subjektům, angažujícím se v dlouhém procesu produkce anglického plnokrevníka). Pokud jsou dostihy jednou z nejpodstatnějších a nejobjektivnějších forem testu (česky : zkoušek), v daném případě výkonnosti plnokrevníků, pak zkoušený u tohoto testu, zv. Derby šidil, klamal a podváděl: tváříc se jako premiant jeho reálná výkonnost byla stěží na reparát... vyjádřeno v duchu nedávno ukončeného školního roku! Jak se vyjádřil kdysi jeden náš zkušený turfman: „Klisny v Derby prostě nemají co hledat! Jejich vítězství v převaze hřebců pak nesvědčí o kvalitě samotného dostihu! „Říká se také, že „v St. Leger vítězí nejlepší z ročníku tříletých a v Derby ten nejšťastnější...“ . Uvidíme, zda READY FOR LIFE na podzim potvrdí svůj triumf z ominózního Derby? |
|
