pro znalectví a poradenství v chovu koní
Dipl. Ing. Michael Duruttya, CSc., Ph.D.
DĚDIVOST VÝKONNOSTI ANGLICKÝCH PLNOKREVNÍKŮNež přistoupíme k řešení této problematiky, definujme význam a podstatu fenoménu dědivosti v oblasti chovu koní a plnokrevníků zvlášt?. Dědivost představuje podíl genetické – z celkové fenotypové variance a vyjadřuje se tzv. koeficientem dědivosti neboli heritability (h2). Jedná se o relativní hodnotu v rozmezí od 0,00 do 1,00. Hodnota h2 není konstantní, nýbrž se mění v závislosti od životných podmínek, tj. vnějších, negenetických faktorů plnokrevníka a to v chovu, v období přípravy a konečně v samotných dostizích. Čím je hodnota koeficientu heritability vyšší, tím větší je podíl dědivosti na vývinu dané vlastnosti a současně pozbývá vliv vnějšího prostředí a naopak. Vlastnosti, které mají koeficient dědivosti nad 0,50 se považují za vysoce dědivé, hodnoty od 0,30 do 0,50 za středně dědivé a pod 0,30 za nízko dědivé. Zjistilo se, že výkonnost plnokrevníka tvoří komplex charakteristik, které se projevují nízkým až středním stupněm dědivosti. Relativně nejobjektívnějším vyjádřením výkonnosti anglických plnokrevníků je porovnání sumy vyhraných/získaných dotací a Generálního handicapu, s důrazem na posledně zmíněné kritérium, tj. Gh dosažený ve třech letech. Námi předložená analýza se opírá o metodiku porovnání výkonnosti otců a průměrné hodnoty Gh jejich potomků obou pohlaví, dosažených na dostihových dráhách Německa v roce 2011 (zdroj : Vollblut č. 218 : 91 – 150). Námi zpracované interpretace těchto výsledků si v žádném případe neosobují rigidní, univerzální a nekritické přijímání závěrů. Přesto si zaslouží pozornost, neboť zřetelným způsobem naznačují tendence vývoje v oblasti chovu koní tohoto plemene a v návaznosti na to i výsledky v turfu, a to také v podmínkách ČR. Lze konstatovat, že na německých dostihových drahách sezony 2011 se prezentovalo 2.562 potomků po 407 plemenících ve 13.106 dostizích Ukazuje se, že krevní skladbu plnokrevníků Německa nejvýstižněji charakterizuje pojem roztříštěnosti, když z celkového počtu 407 hřebců 74 % z nich (301) nemá na dráze větší počet potomků než pět! Jednoho potomka mělo na dráze 136 otců, dva potomky 62, tři potomky 48, čtyři potomky 38 a konečně pět potomků 17 otců. Německý handicaper definoval výkonnost v uplynulé sezoně v případe 98,3 % startujících plnokrevníků. Filozofie pestré vlastnické palety dostihových koní v Německu na jedné straně koresponduje s ekonomickým zázemím, na straně druhé potvrzuje mez dobrovolně zvoleného rizika při jejich získávání, resp. angažování, s netajenou a legitimní snahou o návratnost části vložených investic. Výsledky následné analýzy mohou být pro domácího turfmana v mnoha směrech zdrojem poučení, ev. varováním. Pomyslnou dělící čarou, neboli hranicí mezi aktuálními vlastníky čtyřnohých aktérů dostihového dění se jeví hodnota 70 GAG (po nezbytné korekci se jedná o ekvivalent našeho Gh). Naše zkoumání soustřeďujeme na rodokmenovou podstatu, ev. paternitní linie plemeníků v souvislosti s výkonností jejich potomků. K zodpovězení této otázky byl soubor 2.562 dostihových koní rozdělen do šesti decilových pásem. To znamená, že diferencovaně byla hodnocena bilance jedinců/rodin s GAG 41 až 50, 51 až 60, 61 až 70, 71 až 80, 81 až 90 resp. 91 a vyšší (viz. tab. 1 !).
Výsledek naší analýzy odhalil několik pozoruhodných souvislostí a trendů současně. Předně exponenciální charakter růstu dotací se zvyšující se hodnotou GAG : jedinci, ev. polosourozenci z výkonnostního pásma 81 až 90 GAG již dosahují dvaapůlnásobek zisků, než koně zařazené na základě své výkonnosti do nižšího tabulkového hodnocení. Z tohoto aspektu se jeví pozitivní korelace mezi výkonností (GAG 91 až 100) a průměru zisku na jednoho startujícího koně (5.814 Euro) adekvátní realitě. Co by nemělo uniknout naší pozornosti je skutečnost počtu startů koní jednotlivých decilových pásem, t.j. výkonnostních tříd : když koně nižší výkonnosti (GAG 41 až 60) startují v průběhu sezony přibližně šestkrát, pak koně s hodnocením 61 až 70 analogický finanční zisk dosahují menším počtem účastí v dostihu. Nepřekvapuje, že jedinci s nejvyšším ohodnocením evidují nejnižší, a to poloviční počet startů (v průměru necelé tři !) Názor, podle kterého fenoménu proměnlivé výkonnosti zjevně dominuje pedigree, jako trvalá hodnota jedince byla zřejmá od dvacátých let minulého století a uplatněna do všech důsledků a dokonalosti umem a rukou Frederica Tessia v hřebčíně Dormello. Po pozorném/důkladném prostudování jeho stěžejního díla (Rennpferde, 1971, Stuttgard, ed. Olms Presse : 200) jej mohu bez pochybností označit za „lovce původů“. Podobnou, ne-li totožnou chovatelskou filozofií se řídil i jeho generační předchůdce, jmenovitě Georg, hrabě Lehndorff. Pro nespochybnitelnost vlastního názoru nechal na stěnu připouštěcí místnosti v hřebčíně Graditz namalovat své krédo : Krev je nejcennější tekutina. Hřebčí linie nejúspěšnějších potomků loňské dostihové sezony Německa jsou vesměs několikanásobně prochovány na plemenného hřebce NORTHERN DANCER, namátkou SHOLOKHOV, GALILEO, MONTJEU, TIGER HILL, DANZIG, PITOVAL, HURICANE RUN, GREEN DESERT, POLAR FALKON nebo DANEHILL DANCER. Jeho nepřehlédnutelný vliv se uplatnil také v případě STORM CAT, MONSUM a SHIROCCO. Ustálenost špičkové výkonnosti již několik posledních desetiletí umožňuje vyslovit stejné hodnocení. Zástupce této rodiny se představil i v Praze, 8.dubna v Ceně Isoline zahajovacího odpoledne letošní dostihové sezony. Mohutný sedmiletý hnědák DAILY BET (po BIG SHUFFLE z DAILY MIRROR po ARCTI TERN) věren rodinné tradici skončil těsně pod metou finančního přínosu pro majitele. Velké oblíbenosti se v řadách německých majitelů těší hřebec BIG SHUFFLE (1984) po SUPER CONCORDE z RAISE YOUR SKIRTS po ELEVATION, resp. jeho synové : AREION, AUENADLER, ARC ROYAL, CALL ME BIG, KALATOS a PEPPERCORN. Spolu s již zmíněným otcem ovlivňují výkonnost 190 potomků s průměrným GAG 65,3 (v intervalu od 58,8 do 68,2 GAG). Tyto hodnoty je řadí do pásma/kategorie lepšího průměru, bez rizika velkého zklamání, avšak s potenciálem možného překvapení… Dědivost výkonnosti 28 plemenných hřebců s potenciálem 60 až 65 % podílu na dědivosti výkonnosti a s četností potomků 20 a víc ve srovnání s průměrnou výkonností kompletního ročníku (57,1 GAG) ukázala, že soubor charakterizovaný křivkou normálního rozložení podle Gausse je posunutý do pozitivních hodnot (v intervalu -2,4 GAG, resp. +8,4 GAG), když hraničními hodnotami je potomství po hřebci GOOFALIK (-3,6 GAG), ev. SHIROCCO (+18,2 GAG), tj. na hranici +20 GAG, která opravňuje hodnocení jeho potomstva (n=20) jako „velmi dobré“.
Vzhledem k relativně malé četnosti zkoumaného souboru z hlediska statistické průkaznosti rozšíříme naše hodnocení na dědivost všech 407 plemenných hřebců. Uvědomujeme si že hodnocení těchto plemeníků mimo standartní rámec je ve svém výsledku omezeno na orientačně-ilustrativní charakter. Přesto přinášejí inspirativní závěry, především s ohledem na specifikum podmínek chovu anglických plnokrevníků, které mohou sloužit k utváření názoru v souvislosti s jejich angažováním v německé, ev. libovolné jiné populaci koní tohoto plemena. Minimálně jednoho špičkového potomka s GAG +30 nad průměrem ročníku vyprodukovalo 100 plemeníků, t.j. každý čtvrtý (24,6). Velmi dobrého potomka (GAG +20 nad průměrem ročníku) mělo 64 plemenných hřebců (15,7 %), t.j. každý šestý. Není bez zajímavosti, že hodnocení podle této ověřené metodiky, a to „pod-průměrný potomek“ (20 GAG pod průměrem ročníku) a „horší než podprůměrný potomek“ (30 GAG pod průměrnou výkonností ročníku) nebyl zjištěn ani v jednom případě. To potvrzuje náš poznatek, podle kterého 40,3 % hřebců působících v chovu se prezentovalo výkonností svých potomků v rozmezí hodnot ± 20 GAG. Vysvětlujeme to promyšleným výběrem a zodpovědnou volbou ve smyslu selekčního tlaku majitelů/chovatelů na kvalitu paternitní části reprodukčního procesu, ev. při nákupu ročků. Je zřejmé, že při uplatnění kontroly dědičnosti v chovu koní je nezbytné vycházet z odpovídající kvalitativní úrovně zpracování základního souboru dat a následně z objektivního definování výsledků daného výzkumu. Kritické hodnocení vlivu plemenných hřebců na výkonnost německé populace anglických plnokrevníků potvrzuje neměnnost skutečnosti, podle které se jedná o plemeno, jehož světový chov je ovlivňován několika málo jedinci, resp. rodinami. Tento názor podporuje existence extrémně nízké četnosti hřebců z dob počátků vzniku tohoto plemene a také konsekventní uplatňování principu tzv. uzavřené plemenné knihy. Bylo by opakováním dřívějších konstatací a poznatků v souvislosti s identifikací nejprogresivnějších crossů, linií a rodin světové populace plnokrevníků uplynulých desetiletí. Omezme se alespoň na teze, podle kterých není myslitelný úspěch koně po rodičích s tzv. děravým původem, ev.bez několikanásobné prochovanosti na určitou vlohu (např. na vytrvalost v rychlosti) a to v kontextu neustálého zvyšování výkonnosti populace tohoto plemena. Naše hodnocení se opírá o ověřený předpoklad 61 až 65 %-ní determinace genotypu plemenných hřebců (za eventuality dostatečné četnosti potomků) a hodnoty koeficientu dědivosti na úrovni 0,30 až 0,35. Tato první část naši studie je současně ověřením metodiky zpracování obsáhlejšího souboru dat publikovaných v odborném hipologickém periodiku.
Nejpřínosnějším plemenným hřebcem-otcem v dostihové sezoně Německa roku 2011 se tak stal ACATENANGO s 12 potomky špičkové kvality doplněné další čtveřicí potomků hodnocených jako „velmi dobré“. A jaká je bilance dalších? MONSUN : 8/5, DANEHILL : 7/2, LANDO : 6/2, BIG SHUFFLE : 6/1, DASHING BLADE : 6/3, SURUMU : 6/-, PLATINI : 5/2, SADLER´S WELLS a ROYAL ACADEMY se stejnou bilancí : 5/1. Z našeho subjektivního pohledu se jako nejpřínosnějším otcem jeví plemeník DUBAWI (2002), hnědák narozený v Irsku, po DUBAI MILLENIUM z ZOMARADAH, po DEPLOY a bilancí z 8 startů pěti vítězství, m.j. Irish 2000 Guineas (Gr. 1), National St. (Gr. 1), Prix Jacques Le Marois (Gr.1), Superlative St. (Gr. 3), druhý v Queen Elisabeth II St. (Gr. 1), třetí v Derby St. (Gr. 1) a s celkovým ziskem na dotacích 1 069 447 Euro. Podobně úspěšně si vedl i v chovu, když z jeho šesti potomků na drahách Německa bylo pět hodnoceno jako špičkové kvality a jeden jako velmi dobrý. Specifikum testace populace anglických plnokrevníků spočívá ve skutečnosti, podle které jejich výkonnostní zkoušky jsou metodicky jednotné, zatímco v chovech užitkových plemen koní jsou zkušební systémy odlišné, neboť se přizpůsobují/mění vzhledem k osobitostem toho-kterého plemene. Druhou část předložené studie jsme zaměřili na otázku vztahů dědivosti výkonnosti, tentokrát potomků z plnokrevných klisen se známou hodnotou Gh dosaženou ve třech letech, neboť právě výkonnost manifestovaná v klasickém ročníku tříletých je rozhodujícím předpokladem k chovnému využití testovaných koní. Do zkoumání možných vztahů (rxy) hodnoty Gh klisen ve třech letech a výkonnosti jejich potomků byl zařazen náhodný výběr (n = 1 076) tříletých plnokrevných potomků československé populace obou pohlaví z let 1976 až 1985 (pozn. v následném období došlo ke snížení, ev. likvidaci čs . populace anglických plnokrevníků a převahu získal importovaný chovný materiál bez definované výkonnosti. Tato skutečnost v konečném důsledku ovlivnila také četnost statistického souboru a omezila eventualitu prezentace verifikovatelných závěrů/výsledků pod kritickou mez průkaznosti). Soubor chovných klisen byl diferencován na základě Gh dosažených na konci sezony klasických dostihů, tj. ve třech letech, a to s diferenciací pěti kilogramů, a to od 25,0 do 90,0 a více. Samostatně se hodnotila dědivost výkonnosti klisen-matek bez definovaného Gh a jejich potomků (n = 293). Základní matematicko-statistické charakteristiky všech hodnocených skupin podle Gh klisen jsou uvedeny v tabulce 2.
Úvaha, podle které soubor hodnot výběrových průměrů, kterou tvoří výkonnost klasického ročníku tříletých je stejná pro všechny kategorie výkonnosti matek-klisen se nulová hypotéza na zvolené hladině významnosti α = 0,05 % a také na hladině α = 0,01 % zamítá. Prakticky to znamená, že v rámci čs. populace existuje byť slabá, nicméně evidentní, pozitivní závislost. Lineární model závislosti výkonnosti tříletých koní na Gh matek-klisen lze vyjádřit pomocí lineární rovnice : y = 0,2146x + 42,0834 Vycházíme z definované střední chyby aritmetického průměru s- pro výpočet intervalu spolehlivosti (1,6376 ; 0,0265), resp. z porovnání rozdílu výběrových průměrů obou náhodně vybraných souborů pomocí t-testu (25,6975 ; 8, 1080). Komentář k našim zjištěním doplňují grafická vyjádření zkoumaných souvislostí (graf 1, 2 a 3).
V rámci zkoumání dědivosti výkonnosti potomků klasického ročníku tříletých z matek-klisen bez známého Gh se zjistilo, že jejich hodnocení se nejvíc přibližuje hodnotám klisen se známou výkonností z intervalu 65,0 až 69,0 kg. To je současně nad hranicí podmiňující zápis do plemenné knihy koní tohoto plemena. Je nepochybné, že absenci těchto klisen bez definované výkonnosti nelze spojovat s eventualitou neschopnosti absolvovat dostih. Byť důvody mohou být různé, chovná klisna bez Gh nemusí nevyhnutně diskvalifikovat dostihovou karieru jejího potomka. Eventualita klisen v chovu bez předcházející dostihové kariery se prostě stává frekventovanou a současně respektovanou skutečností. Meritem dostihové výkonnosti, jako nejobjektivnějšího kritéria, je obecně vnímána hodnota Gh tříletých plnokrevníků. Námi představené uplatnění výsledků hodnocení plemeníků, resp. chovných klisen v běžné chovatelské praxi by se mělo konat především s ohledem na míru možné determinace genotypu v případě nízce dědivého komplexu vlastností, jmenovitě dědivosti výkonnosti. Tím splnila naše studie hlavní cíl: objasnila metodiku trvalého procesu zvyšování výkonnosti populace anglických plnokrevníků.
M. Duruttya |
|
