pro znalectví a poradenství v chovu koní
Dipl. Ing. Michael Duruttya, CSc., Ph.D.
DVOJČATA V PLNOKREVNÉM CHOVUJak vnímá obecně narození dvojčat koní laik? Zřejmě jako nevšední kuriozitu. Pro chovatele – vlastníka plnokrevné klisny je však takový případ doslova černou můrou, zlým snem. Že však může znamenat za určité, specifické situace i přínos, ilustruje úsměvná událost, která se odehrála v dnes již historickém chovu plnokrevníků, v hřebčíně Šamorín. Zde zachránilo narození dvojčat finanční prémie ošetřovatelům koní, kterou v 80. letech předepsal výrobní plán tohoto podniku. Byť bylo v závěru ohřebovacího období nad slunce jasnější, že z posledních dvou (!) klisen nelze očekávat ulíhnutí požadovaného počtu tří hříbat, osud byl pro tentokrát milostivý (i to patří k chovatelovu štěstí !) a v posledním vrhu nadělil dvojčata… A finanční odměna mohla být vyplacena. Není pochyb, že pohled na živá, skotačivá, útlá novorozená hříbata, navíc většinou s naprosto identickou podobou je nevšedním, málo vídaným excesem. Z jakého důvodu je přesto výskyt dvojčat v chovu anglický plnokrevníků vnímán jako nežádoucí jev, ne-li doslova pohroma se pokusí osvětlit následující studie. Přes nezpochybnitelnost závažnosti fenoménu dvojčat v chovu koní se této problematice v minulosti věnovalo jen několik autorů : Merkt et al.(2005), Lepel (1990), Klug et al. (2010), Klewitz et al. (2009), Kliment (1983), Van Niekerk (1984), Allen (1984), Duruttya (2005), Adametz (1925), Horn (1958), Dušek (1985) a Schwark et al. (1978). Obsáhlejší studie zaměřená výhradně na problematiku dvojčat v plnokrevném chovu však nebyla dosud zpracována vůbec. Tuto skutečnost se pokusíme předloženou analýzou napravit. Podkladem k předložené studii se stala Plemenná kniha anglického plnokrevníka, a to svazky VII až XIII. Ukázalo se, že v československém chovu koní tohoto plemena došlo v letech 1950 až 1995 v 347 případech k porodům dvojčat, ev. trojčat. Z těchto pramenů se také dozvídáme, že k zmetání trojčat (!) došlo v československém chovu plnokrevníků v uplynulých 65.letech pouze jednou, a to v případe hnědky FORTUNA, po COURT GIFT z FRESKA po LIBERÁL z FLÉTNA, po CITY narozené v roku 1970 v chovu St.st. Nové Město pod Smrkem. Tato klisna podprůměrné výkonnosti (GH 34 / 49.5) potratila trojčata v roce 1979 po plemenném hřebci BOX (pozn. Schwark uvádí v případě anglických plnokrevných klisen současný potrat dokonce čtyř plodů). Jiné nelichotivé prvenství dosáhla v „produkci dvojčat“ klisna TABLETA, ryzka z chovu hřebčína Napajedla, narozená v r. 1964, po DETVAN z TAPERA, po MASIS z TARA, po DERÜS, která prakticky každý druhý rok svého působení v chovu-ve třech případech potratila dvojčata, když jejich otci byl postupně DONALD, ROYAL DAVID a BISKAJ. V průběhu naší vlastní, 40-leté chovatelské kariéry se vyskytlo jedno narození a odchov dvojčat z klisny huculského plemene Hroby, prodané březí do Čech. Byl to současně jediný případ dvojčat ze 600 odchovaných huculských hříbat z klisen hřebčína Muráň. V období let 1978 až 1985, tj. v průběhu našeho působení v plnokrevném chovu hřebčína Šamorín se z 275 ohřebení 8-krát vyskytl porod dvojčat (2,9 %), z nich v jednom případě byla dvojčata po porodu živá a sedm porodů skončilo úspěšným odchovem alespoň jednoho hříběte. Zjistilo se také, že dispozice k dvojnásobné ovulaci a k porodům dvouvaječných dvojčat, nikoli však jednovaječných je dědičně podmíněná. Ve stádě starokladrubských vraníků tvořil výskyt dvojčat 1,9 % a podíl přežití alespoň jednoho hříběte byl ještě nižší : 0,3 %. To znamená, že pouze jedno hříbě z 333 dvojčat se dožívalo dospělosti. Plemenářská dokumentace, konkrétně Plemenná kniha anglického plnokrevníka nabízí možnost retrospektivního pohledu také na hodnocení/bilanci dynamiky frekvence výskytu dvojčat ve zkoumané populaci koní, resp. na reálný vývoj sledovaného projevu v uplynulých sto letech. Z citovaného pramene vyplývá, že v hraničním období, tj. na přelomu 19. a 20. století byl výskyt dvojčat doslova ojedinělý, když jeho podíl tvořily hodnoty od promile do jednoho procenta. Druhé období s těžištěm od 40. do počátku 80. let minulého století charakterizoval nepřirozený a současně nezvykle vysoký podíl víceplodých porodů (2 až 6 %). Tuto skutečnost vysvětlujeme náhlou, nepřirozenou a markantní změnou skladby krmné dávky, především bílkovinné části krmiva. Dáváme to do souvislosti s pochopitelnou, legitimní, byť krátkozrakou snahou chovatelů té doby o zvětšení tělesného rámce svých produktů, v neposlední řadě o zlepšení výkonnostního potenciálu těchto koňských atletů. Poslední, třetí etapu již charakterizuje „návrat ke kořenům“ ve smyslu racionálně naprogramované krmné dávky s dominancí původních / přirozených prvků krmné dávky za souběžné minimalizace podílů koncentrovaných, umělých, syntetických krmiv, ev. stymulantů, podporujících růst koní (především jedinců zařazených do chovu). Neopomenutelný, ne-li rozhodující faktor opětovného snižování výskytu dvojčat v populaci plnokrevníků spočívá v maximálním uplatňování diagnostické techniky v oblasti rozpoznávání vícečetných plodů. Z chovatelských výsledků posledních desetiletí je zřejmé, že všude tam, kde byla tato chovatelská filozofie přijata došlo k poklesu výskytu dvojčat na úroveň, konstatovanou před sto lety ! Porod dvojčat anglických plnokrevníků rozeznává několik variant svého průběhu a konečného výsledku. Nejčastěji se narodí obě hříbata mrtvá. Stává se častěji, že jedno z hříbat přichází na svět mrtvé a druhé živé, avšak natolik slabé, že v průběhu jednoho až tří dnů také uhyne. Jinou variantou výše uvedeného případu je, když jedno hříbě přichází na svět sice mrtvé, avšak druhé přežije svůj počáteční handicap a nakonec se dožije i dospělosti. Vzácnou variantou je případ, kdy se narodí obě hříbata živá, avšak jedno z nich (zpravidla to slabší) do pěti dnů uhyne a druhé se dožije dospělosti. Nejvzácnějším případem je narození dvojčat stejně tělesně vyspělých, které se nakonec dožijí dospělosti. Z vlastní chovatelské praxe mohu extrahovat poznatek, podle kterého většina přeživších dvojčat nikdy nedosáhne tělesného vzrůstu svých ročníkových druhů a srovnatelné výkonnosti na dostihové dráze. Otázka podobnosti vnějších znaků, tak nápadná mezi hříbaty – dvojčaty citlivě vnímaná, mimo jiné i v lidské populaci nastává v případě, kdy jsou tato hříbata jednovaječnými dvojčaty. V tom případě se kromě morfologické identity konstatuje identita také pohlaví. V případě dvouvaječných dvojčat mají hříbata zpravidla různou barvu po svých rodičích a také rozdílné pohlaví. Nabízí se logická otázka : lze výskyt narození vícečetných plodů v podobě dvojčat vůbec ovlivnit ? A když ano, jakým způsobem ? Musíme v úvodu naší odpovědi předeslat, že o mnoha hříbatech narozených se nikdy nedovíme, že své dvojče zanechalo v klisně ještě v embrionální, intrauterinní fázi vývoje, tj. přibližně 40. den svého života, kdy zpravidla dochází k odumření jednoho z obou plodů a k jeho následné resorpci (vstřebání). Empirická praxe potvrdila efektivitu metody uplatňované v minulosti, jejíž smyslem byla prevence před nežádoucím narozením dvojčat a to tzv. vyhladovění chovných klisen. Vykonávalo se to zpravidla 4. až 14. den po připuštění, tj. v rané fázi březosti. V důsledku déletrvajícího preventivního, přiměřeného hladovění klisna s dvojčaty ve snaze „zachování rodu“ se jednoho z obou plodů následně zbavila (potratila jej). Současné možnosti diagnostiky březosti klisen potvrzují dřívější empirické poznatky, podle kterých zařazení režimu hladovění klisen v období od 4. do 14. dne gravidity, a to formou snížení obvyklé krmné dávky, napomáhá požadované likvidaci jednoho za dvou konkurenčních zárodků (jak to bylo popsané v předcházející části tohoto textu). Nejzašším termínem úspěšné / efektivní eliminace jednoho ze dvou plodů se ukázal 30. den březosti klisen. Riziko, že výrazná redukce energetické části krmné dávky způsobí resorpci obou plodů je cca 20%-ní. Jinou metodu k dosažení kýženého efektu redukce plodů dlouhodobě a s úspěchem uplatňoval v západoněmeckém chovu anglických plnokrevníků hřebčína Erlenhof/Erlengrund Dr. Jens, Freiherr von Lepel. Ta spočívala - po včasné diagnostice dvojčat palpačním způsobem provedeném abortu jednoho z dvojčat : ruční manipulací, tj. jeho rozdrcení tlakem na zárodek. Efektivita popsaného zákroku je vyšší, jedná-li se o dvouvaječná dvojčata, kdy jsou jejich zárodky – plodové váčky vzájemně oddělené tj. samostatné a kdy se toto opatření provede do 30. dne březosti klisen. Kardinální otázkou fenoménu dvojčat je princip mechanizmu, kterou organizmus koní zabraňuje jejich frekventovanějšímu výskytu. Pokusíme se o co nejjednodušší vysvětlení. Dojde-li k oplodnění dvou zárodečních vajíček současně, ty se následně uhnízdí na plodovém lůžku (chorionu). V takovém případě nastává situace, kterou lze označit, jako „potravní konkurence“ těchto plodů. Bezprostředním důsledkem popsaného stavu je, že jeden z obou zárodků, obvykle ten slabší, po krátké době vegetace odumírá. Následně se tento mrtvý plod odpojí od lůžka a postupně je organizmem klisny vstřebán, přičemž druhý plod pokračuje kontinuálně ve svém vývoji. Za situace, kdy k odumření konkurenčního plodu dochází v pokročilejším období jeho vývoje, tento se mumifikuje a tělo klisny-matky opouští spolu s normálně vyvinutým hříbětem v rámci fyziologicky řádného porodu. Jaké bezprostřední důsledky mělo narození dvojčat na reprodukční schopnost plnokrevných klisen v následném období jejich chovného uplatnění nás informuje následující souhrnná bilance. Zjistilo se, že z celkového počtu 347. případů porodů vícečetných plodů, tj. dvojčat a trojčat, 18 plemenných klisen porodilo za svého života dvojčata dvakrát, tj. opakovaně. Podíl takových ojedinělých případů tvoří 5,19 %. Významná část klisen (40,92 %., tj. 142 jedinců) po porodu dvojčat prakticky navždy ztratila schopnost přivést na svět zdravého potomka. Na této skutečnosti se podepsalo dílem stáří, definitivní ztráta plodnosti, úhyn po komplikacích z porodu a řada dalších, nespecifikovaných příčin, ev. faktorů. Přibližně stejný podíl klisen (40,34%, t.j. 140 plemenic) však bylo schopné po porodu dvojčat v témže roce opět zabřeznout a v dalším roce přivést na svět zdravé hříbě. Jako následek porodu dvojčat se zdůvodňuje jednoroční reprodukční pauza každé desáté klisny (39 plemenic a 11,24%-ní podíl). Šestnáct klisen (4,61%) dokázalo odchovat své další hříbě až po třech letech od porodu dvojčat, čtyři klisny (1,15%) po uplynutí čtyř let a dvě klisny (0,58%) až po uplynutí pěti let od porodu vícečetných plodů ! Na důsledky výskytu dvojčat v případě anglických plnokrevných klisen lze pohlížet z několika různých aspektů. Jedním z podstatných je finanční ztráta nechtěného vyústění březosti těchto plemenic. Naše analýza kalkuluje s účetní cenou zvířat na dolní hranici finančního vyjádření hodnoty klisen, a to ve výši 100.000,- Kč. Obdobně kalkulujeme s průměrnou hodnotou nenarozeného zdravého hříběte ve věku 12 měsíců sumou 75.000,- Kč, a to na základě 200,- Kč přímých a nepřímých nákladů na jeden krmný den odchovu. Stejně hodnotíme důsledky nezabřeznutí klisen po porodu (61 případů), ev. zmetání dvojčat v období jednoho až pěti let, resp. úhynu klisen na následky spojených bezprostředně s porodem vícečetného plodu (128 případů). Celková finanční ztráta za sledované období dosáhla minimálně 34,7 mil. Kč ! Zkoumání závislosti věku plnokrevných klisen a výskytu dvojčat ukázal, že nejkritičtějším obdobím je průměrný věk 9,86 roků s 12,1 %-ním podílem z celkového množství dvojčat. Následuje 7. rok života klisen s 11,7 %-ním podílem. V sestupném pořadí pak rodí dvojčata nejčastěji 8-leté (11,4 %), 6-leté (10,7 %) a 13-leté klisny (10,0 %-ní podíl). V případě plnokrevných klisen z intervalu 4. až 8. let se narodilo 42,1 % dvojčat; v intervalu 9. až 13. let 42,9 %; ve věku 14. až 18. let 12,7 % a ve věku 19 let a vyšším tvořil podíl dvojčat 2,3 %. Trvalá existence fenoménu dvojčat a její závažnost v plnokrevném chovu nás podnítila zkoumat také další souvislosti, eventuálně podmiňující faktory, chcete-li spouštěcí mechanismy jejich výskytu, včetně možných rizikových momentů v reprodukčním cyklu/životě chovných klisen. Naše pátrání po příčinách se proto rozšířilo také na vyhodnocení vztahu narození dvojčat k výkonnosti, tj. ke Gh jejich matek, k základní barvě klisen, k pořadí porodu/gravidity, resp. ke krajině původu. Zajímal nás přirozeně také další vývoj plodnosti klisny po porodu dvojčat, konkrétně délka časové prodlevy mezi porodem dvojčat a další březostí, kromě již analyzovaných souvislostí/vztahu víceplodých porodů a věku klisen, ev. bezprostředních zrát v důsledku potratu nebo narození dvojčat. Zpracování výsledků se realizovalo aplikací Tukey-Kramerova testu mnohonásobného porovnání, která na zvolené hladině významnosti (alfa =95 %) hodnotila rozdíly výběrových průměrů s kritickou hodnotou pro daný znak. Uvedenou metodou realizované matematicko-statistické hodnocení možných souvislostí, tj. faktorů podmiňujících narození dvojčat přináší následující pozoruhodné výsledky. Výsledkem zkoumání vlivu výkonnosti klisen (na základě hodnoty Gh ve třech letech) na výskyt porodů vícečlenných plodů je poznatek průkaznosti hodnot, a to v případě čs-ruských klisen, tj. dcer z importovaných ruských klisen připuštěných tuzemskými hřebci z výkonnostního pásma od 23 kg do 51,8 kg Gh, když hodnota F-testu při zvolené hladině významnosti alfa = 95 % je 0,0395. Vliv věku klisen – matek na výskyt porodu dvojčat se prokázal v případě československých chovných zvířat. Bylo tomu tak u třetího porodu 12-letých klisen (y = 0,03402), resp. čtvrtého porodu 13-letých chovných zvířat (y = 0,03958).Na základě hodnoty F-testu lze konstatovat průkaznost vlivu věku na výskyt dvojčat také v případě 12-letých česko-ruských klisen u třetího porodu (y=0,04039), resp. pátého porodu 13-letých importovaných ruských klisen (y=0,0374).
Zkoumání vlivu pořadí porodu na eventualitu ulíhnutí dvojčat potvrdilo existenci průkaznosti tohoto zkoumaného vztahu. Je tomu tak pouze v případě importovaných ruských klisen, a to 4-letých při prvním porodu (y=0,0125) a 6-letých při třetím porodu (y=0,0252). Posledním zkoumaným hlediskem podrobeným testování je v naší studii hodnocení vlivu základní barvy klisen-matek na výskyt porodů dvojčat. V této souvislosti se zjistil relevantní vztah existující ve stádě čs. plnokrevné populace, a to v případě klisen hnědé barvy (y=0,0264). Zřetelná závislost je konstatována také u čs.-ruských klisen barvy vrané (y=0,0380). Na podkladě publikovaných analýz již lze zformulovat postuláty v souvislosti s rizikovými faktory, které podmiňují eventualitu porodu dvojčat. Otázku možné definice obecných znaků a charakteristik plnokrevných klisen s potenciálem k porodu vícečlenných plodů si dovolíme zodpovědět následujícím způsobem. S odvoláním na výsledky objektivních statistických analýz je zřejmé, že možným producentem dvojčat jsou klisny s podprůměrnou výkonností, hnědky nebo vranky, ve věku čtyř, dvanácti, ev. třinácti let a v případě prvního, třetího nebo pátého porodu. Nelze ponechat bez komentáře ani poznatek, podle kterého existuje průkazná souvislost vlivu ruského genetického elementu jako významného rizikového faktoru v případě souhrnné bilance narozených plnokrevných hříbat na našem území na výskyt dvojčat : ze šesti hodnocení průkaznosti na základě F-testu se to v 84 % případů týká právě importovaných klisen z území bývalého SSSR, resp. jejich dcer narozených v Československu a pouze v jednom případě chovné klisny čs. provenience, tj. klasického středoevropského původu. Vysvětlení tohoto poznatku se pokusíme zodpovědět v některé z následujících studií. Praktické řešení problematiky dvojčat zůstává teda i nadále v rukou a schopnostech samotného chovatele anglických plnokrevníků. Jedná se o včasnou diagnostiku, tj. rozpoznání existence vícečetných zárodků a následnou korekci jejich početního stavu, jejímž smyslem a cílem je zamezení eventuality zbytečných škod a nenahraditelných ztrát.
M. Duruttya |
|
