pro znalectví a poradenství v chovu koní
Dipl. Ing. Michael Duruttya, CSc., Ph.D.
KAUZALITA VÍTĚZSTVÍ V DERBY K ČETNOSTI STARTŮ ANGLICKÝCH PLNOKREVNÍKŮ VE DVOU LETECHVěnované památce mého učitele, Doc. Ing. J. Dušeka, Dr.Sc. Studiem domácích a zahraničních dostihových programů, dražebních katalogů, antologií profilů vybraných světových plemeníků právě tak, jako seznamů aktivních plemenných hřebců hodnocených podle úspěšnosti vlastních potomků, v neposlední řadě pak aktuálního stavu šampionátu otců matek produkujících nadprůměrně kvalitní jedince obou pohlaví vyplynul jeden – zdánlivě dílčí aspekt. Souvisí s frekvencí startů plnokrevníků ve výkonnostních zkouškách dvouletých. Konkrétně s jejich diferencovaným menežováním. Pro ilustraci: Vedle jedinců, jejichž startovní bilance je nulová, byl zaznamenán údaj o sedmnácti ( ! ) startech pozdější plemenné klisny hřebčína Šamorín, jmenovitě hnědky MELANDRIUM, narozené v hřebčíne Dióspuszta (po PRIMSTEP z MÉCSVIRÁG, po IMI z MARGARÉTA, po GRADIVO). Je opakováním obecně známé skutečnosti, podle které cílem „otců – zakladatelů“ anglického plnokrevného plemene bylo vytvoření populace koní lehčího, sportovního typu, disponujícího atributy ranosti a rychlosti. A právě hledisko ranosti bylo podmiňujícím faktorem ke schopnosti koní této věkové kategorie absolvovat dostihy již ve dvou letech, a to plnohodnotně, bez rizika trvalého poškození zdraví. Druhé hledisko šlechtění, jmenovitě rychlost anglických plnokrevníků byla založena na průběžně zkvalitňovaném způsobu odchovu, resp. důmyslnou strukturou systému výkonnostních zkoušek. A právě rychlost klade ze všech dalších variant manifestace výkonnosti největší požadavek na hledisko konstituce těchto zvířat. Výkonnostní hledisko plnokrevníka se stalo od počátku jeho šlechtění prioritní snahou chovatelů. Protože je plnokrevník tzv. raného typu, přichází již ve věku 18. měsíců do tréninku, t.j. do přípravy k uplatnění se v dostizích ve dvou letech svého života. Trénink dvouletých koní postupuje pozvolna, pomaleji než např. tříletých plnokrevníků po zimní přestávce. Důvodem je skutečnost, že vývoj organismu mladých koní ještě není ukončen, není konstitučně pevný. První dostihy vypisované pro dvouleté se ze zmíněného důvodu vypisují nejdříve v květnovém termínu. Akceptace vývoje organismu dvouletých se promítá také do skladby délek distancí dostihů: zahajuje se dostihy na 1000 m, později na 1200 m až 1400 m a teprve v podzimní části dostihové sezony se realizuje na distanci jedné míle (t.j. 1600 m), přičemž je zapovězeno použití biče. Popsaný způsob menežování dvouletých plnokrevníků se opírá o historické reálie, jejichž kořeny nacházíme ve Velké Británii r. 1876. Od zmíněného roku byl pro testaci výkonnosti dvouletých vypisován Racing Post Trophy (Gr. 1, 1609 m, 57 kg). Ve Francii byla jeho analogií: Grand Criterium (Gr. 1, 1600 m, 57 kg) a v Německu Grosser Preis von Winterfavoriten (1800 m, 56 kg). Obecnou snahou o zvyšování výkonnosti plnokrevníků nabývá na významu nejen celý komplex otázek z oblasti genetiky kvantitativních znaků a genetiky populací, ale i paralelní analýza síly exogenních faktorů ovlivňujících manifestaci zkoumaného hlediska. Přes značný rozsah odborné literatury pojednávající o anglickém plnokrevníku je dokumentace prací zabývajících se podmiňujícími faktory výkonnosti ještě stále neúplná. A problematika predikce výkonnosti tříletých ve vztahu k frekvenci jejich dostihového využití ve dvou letech není rozpracována na dostatečně reprezentativní vzorce jedinců vůbec. Dosavadní poznatky o těchto vlivech rozšiřujeme o možnou souvislost stupně zatěžování plnokrevníků ve dvou letech na jejich úspěšnost v období klasického ročníku tříletých, konkrétně v nejvýznamnější zkoušce, a to v Derby. V předložené práci chceme teda navázat na naše předchozí studie v souvislosti se širším pohledem na možnosti zvyšování výkonnosti populace anglických plnokrevníků a koní obecně. Připomínáme, že takovým bylo zkoumání souvislosti sezónního vlivu hřebení na tělesnou mohutnost / vyspělost ve věku 3,5 let a také otázka vlivu pořadí narození hříbat po té-které matce na parametry tělesného rámce vybraných plemen koní v dospělosti. Naše zkoumání se soustředilo i na možnou predikci výkonnosti plnokrevníků na základě etologického testu. Poukázalo se také na faktor vlivu diferencovaného věkového rozpětí rodičů anglických plnokrevníků na výkonnost jejich potomků. Metodický předpoklad dlouhodobé úspěšnosti hřebců v Derby a souběžné opomíjení výkonů stejně starých klisen předznamenává strukturu pokusného materiálu. Při řešení problematiky je nutné brát v úvahu také skutečnost, že při sledování vlivu zkoumaného faktoru, jmenovitě vytíženosti plnokrevníků ve dvou letech je nutné respektovat výraznou proměnlivost frekvence startů této věkové kategorie koní. Zcela revoluční, objevnou metodou přístupu majitelů dostihových nadějí, kráčejících proti původní filozofii principu přípravy a návazného uplatnění anglických plnokrevníků lze označit novátorství, uplatňované v posledním období v Německu. Odvoláváme se na informace P. Schneidera, publikované v periodiku Vollblut. Současné snahy zjevně směřují k úplné negaci, ev. výraznému omezení startů dvouletých jako reálného předpokladu úspěchu v Derby. Argumentuje se skutečností, podle které v posledních patnácti edicích této nejvýznamnější zkoušky tříletých získal vítězství v šesti případech hřebec bez jediného ( ! ) startu mezi dvouletými, resp. osm hřebců s jedním nebo dvěma starty v dostizích této věkové kategorie. Jejich účinkování lze však hodnotit spíš jako symbolické, než co jiného, když z oněch čtrnácti hřebců pouze pět dosáhlo alespoň jedno vítězství... Jak již anotace této studie naznačila, hledáme odpověď na možnou souvislost vítězství plnokrevníků v Derby k frekvenci jejich menežování v ročníku dvouletých. Podkladem našeho zkoumání jsou výhradně plnokrevní hřebci působící v minulosti m.j. v hřebčíně Napajedla, resp. v polských šlechtitelských chovech tohoto plemena doplněné informacemi o kariéře některých hřebců světové extratřídy, uplatňujících se následně v chovu (n = 69). Kontrolní skupinu pak tvoří plnokrevní hřebci, kvalifikující se k účasti v Derby, avšak bez kýženého úspěchu v podobě vítězství (n = 90). Cílem řešené problematiky bylo tedy získat výsledky o stabilitě či proměnlivosti výkonnosti Derby-vítězů ve dvou letech. Zkoumání vztahu úspěšnosti startů anglických plnokrevných hřebců v Derby k četnosti jejich účinkování/aktivitě v ročníku dvouletých přineslo následující výsledky. 1/ Derby-vítězové z let 1995 až 2009, Německo (n = 14): 2/ Derby-vítězové z let 1860 až 1970, „svět“ (n = 69): 3/ Kvalifikanti pro Derby, bez vítězství z let 1860 až 1970, „svět“ (n = 90): Z prezentovaných výsledků analýz lze vyslovit několik zevšeobecněných poznatků. Hodnocení bilance četnosti startů ve dvou letech v případě/skupině nezvítězivších účastníků Derby je sice o 15 % vyšší, než v případě vítězů této výkonnostní zkoušky, avšak z hlediska absolutních hodnot je diference 0,59 startů prakticky zanedbatelná. Porovnání průměrné četnosti vítězství ve dvou letech již naznačuje vyšší výkonnostní potenciál pozdějších Derby-vítězů o téměř 30 procent ve srovnání s výsledky neúspěšných účastníků této klasické zkoušky tříletých: rozdíl tvoří 0,52 vítězných doběhů ve prospěch budoucích triumfátorů v Derby. Pozdější Derby-vítěz potřeboval na úspěch ve dvou letech v průměru 1,69 startů. Nezvítězivší v Derby až 2,50 účastí, t.j. o cca 50 % větší počet startů na dosažení téhož úspěchu. O výkonnosti pozdějších Derby-vítězů vypovídá také interval četnosti startovní bilance ve dvou letech. Pohybuje se od nulové hodnoty, t.j. absence na dráze do maxima devíti startů. Četnost startů nezvítězivších v Derby byla o poznání vyšší a pohybovala se od absence na dráze ve dvou letech až do 13. startů. Zdá se, že menší četnost startů „ušetří“, ev. prozíravěji hospodaří s rezervami plnokrevníka na rozhodující sezonu jeho dostihové kariéry, a to pro klasický ročník tříletých. Pro úplnost uvádíme interval vítězných startů hřebců ve dvou letech. V případě obou zkoumaných skupin těchto plnokrevníků konstatujeme vzácně vyrovnanou bilanci, a to od absence vítězství až po maximální četnost sedmi triumfů. Bilance angažování dvouletků odhalila zásadní změnu jejich uplatnění se ve výkonnostních zkouškách této věkové kategorie plnokrevníků. Zmíněná tendence nabývá v posledním období trvalou podobu. Kromě již citovaných údajů z bilance německého turfu s omezeným startem plnokrevníků ve dvou letech se podobně odvíjela dostihová sezona r. 2004 například i v Slovenské republice: z 89 dvouletků 66 % startovalo jedenkrát, 27 % opakovaně a pouze 7 % absolvovalo dostih třikrát. To byla současně maximální četnost aktivní účastí v dostihu, při průměrném počtu startů 1,44-krát. Uplatňování praxe minimální četnosti startů plnokrevných dvouletků vnímáme především jako narušení tradičního harmonogramu přípravných dostihů zmíněné věkové kategorie koní. Tato skutečnost má v sobě navíc zakódovanou celou řadu paradoxů. Z nich nejkřiklavějším se jeví nevyužití výsledků špičkové „technologie“ provázející produkci plnokrevníků. Široké spektrum podmínek souvisejících/zasahujících do sféry odchovu a přípravy plnokrevníků v posledních desetiletích zaznamenalo nebývalý pozitivní vliv. Ať už se to týkalo hlediska výživy, veterinární starostlivosti a tréninku těchto koní, realizované zcela v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky včetně etologie, fyziologie a genetiky těchto zvířat. Nesmíme opomenout ani komerční stránku tohoto, čím dál vyhledávanějšího sportu. Neuplatněním přirozených schopností dvouletků v dostizích se dobrovolně vzdáváme možnosti návratnosti části vynaložených finančních prostředků na jejich nákup, ev. odchov. Očekávalo by se proto vyšší nasazení dvouletků v dostizích vypisovaných pro tuto věkovou kategorii. Selekce (řízená právě tak, jako přirozená) by měla směřovat k větší konstituční tvrdosti a psychické odolnosti produktů současné světové populace koní tohoto plemene. Tento předpoklad spočívá na racionálním základu, resp. logické úvaze. Nezodpovězenou otázkou zůstává skutečnost, kam popsaná absence dvouletků ve výkonnostních zkouškách, ev. omezená účast jejich startů přinese pro další vývoj tohoto plemene z dlouhodobé perspektivy? Zda krátkozraký, okamžitý zisk v podobě naděje na triumf v Derby ve finále nedevalvuje chovnou hodnotu majitele vavřínového věnce, jak to historie této výkonnostní zkoušky již nespočetněkrát ukázala! A učiní z něj pouze mediálně atraktivní subjekt s warholovskou patnáctiminutovou světovou slávou? Zcela ve shodě s tradovaným názorem, podle kterého „triumf v Derby získává zpravidla nejšťastnější-, vítězství v St. Leger pak ten nejkvalitnější příslušník (klasického) ročníku tříletých ... Je v povaze běžných lidí si myslet, že ani zásadní změnou se vlastně nic na světě okamžitě nezmění. Z krátkodobého hlediska tomu tak skutečně je. Avšak, kam nás a naše plnokrevníky tato inovovaná filozofie ve vzdálené perspektivě zavede, je prozatím i pro zasvěcené odborníky – hipology ve hvězdách, v říši úvah a dohadů. Prozatím se zřejmě budeme muset smířit s vědomím, že budoucího vítěze Derby uvidíme až při předstartovním slavnostním defilé. A v žádném případě však jako vítězícího dvouletka... M. Duruttya |
|
