pro znalectví a poradenství v chovu koní
Dipl. Ing. Michael Duruttya, CSc., Ph.D.
RUSKÉ GENOVÉ INŽENÝRSTVÍ V CHOVU DOSTIHOVÝCH KONÍ (III. díl)
Otevřený dopis
Otevřeným dopisem reaguji na obsah polemiky v Galopp Reporteru ( v dalším GR). Má první reakce určená především čtenářům se omezila na prohloubení informací o neznámém pozadí genese a existence „sovětského/ruského typu anglického plnokrevníka“ včetně historických reálií oné doby. Nelze zastřít, že mne překvapila reakce akademického pracovníka – asistenta Katedry specielní zootechniky Zemědělské univerzity v Praze, který – aniž by měl sebemenší informace o námi řešené problematice, přesto polemizuje bez argumentů s celou řadou našich objektivních, vědeckých závěrů. Z téhož důvodu mne proto neudivuje, že není obeznámen ani s výsledky výzkumů, které na jeho vlastní katedře realizoval jejich diplomant o sporném přínosu tzv. ruských plnokrevníků na naši populaci analogického plemene. Autorka konstatuje v úvodu své studie fakt nevysvětlitelného poklesu výkonnosti československé populace anglických plnokrevníků v letech 1960 až 1990, a to přesto, že byl řešen importem koní ze socialistických a kapitalistických zemí. Proč přesto nedošlo ke zvýšení výkonnosti/úspěšnosti našich koní dává odpověď právě citovaná studie. Cílem studie bylo posoudit výsledky a význam importovaných koní, diferencovaných krajinou původu. Těžištěm importů ve zkoumaném období bylo orientování se na sovětský chov. Menší skupinu tvořil import koní z Anglie, Irska, Polska, Maďarska a Rumunska. Podíl importovaných koní startujících v rovinových dostizích z hlediska krajiny původu v letech 1979 až 1987 byl následující. SSSR: 271 koní (45,5%), MĽR: 184 koní ( 30,9%), GB a Irsko: 64 koní (10,7%); z dalších šesti států 77 koní (7,7 %). Komplexní hodnocení přínosu importů z hlediska jejich výkonnosti (Gh ve dvou, třech a čtyřech letech) ukázalo, že nejhorší hodnoty byly konstatovány v případě koní dovezených ze SSSR/Ruska, a to ve všech, samostatně sledovaných obdobích/ročnících. Tato skutečnost je v diskusní části studie jednoznačně akcentována, cit.: importy ze SSSR vykazují nejhorší dostihové výsledky ze všech (!) chovatelských zemí. Jsou proto do našeho chovu naprosto nevhodní. Jedním z důvodu je skutečnost, že se jedná o potomky starých ruských linií, které představují neprogresivní prvky v chovu. A i přes tato značná negativa je v našem plnokrevném chovu nejvyšší procento klisen importovaných ze SSSR, což může vést jen ke klesající úrovni našeho chovu (…) a ve kterém díky svým pedigree budou hrát jen podřadnou roli. Proto, pokud i přes všechna poučení (velice podprůměrnou výkonností počínaje a špatným pedigree a často i exteriérem konče), chceme importovat koně, tyto nedostatky se tedy musely projevit úbytkem dostihové kvality koní, zvlášť když jsme se v posledních letech orientovali na dovoz koní zejména ze SSSR (konec citátu). V literární, odborné soutěži vypsané mj. Hipologickým klubem VŠZ Praha získala studie zvláštní cenu Turf clubu v kategorii odborných prací z oblasti chovu anglického plnokrevníka posluchačky 2. ročníku VSŽ v Praze, M. Mrkvičkové. Byť byla citovaná studie uveřejněná v závěru r. 1988 v již zmíněném periodiku Turf, její reakce (inž. Křepelka) si neodpustil připojit pod zveřejněný text svou redakční poznámku, cit.: „Víme, že některé partie příspěvku vzbudí přinejmenším pozornost, možná i nelibost. Upozorňujeme, že jde o práci a názor autorky, v žádném případě neupravený po stránce obsahové. Každý materiál má být uveřejněn, přestože nebo protože může vyvolat diskusi. Stručně řečeno – nejde o obecné názory Turfu …“Svůj vlastní názor na účelové chování tehdejšího vedení redakce Turfu, rok před listopadem 1989 ponechám bez komentáře. Následující text je určen/adresován také těm, kteří – zdá se – stále žijí v domnění, že z Ruska pochází vše na světě s předponou „n e j - “, včetně nej-lepších anglických plnokrevníků. Redakci Gallop Reporteru a jeho čtenáři z pražské Zemědělské univerzity doporučuji do pozornosti i další nezpochybnitelné skutečnosti. Český NTB Registr (Registr koní s neprokázanou plnokrevností) byl v ČR zaveden v roce 1996 po absolvované mezinárodní kontrole Plemenné knihy anglického plnokrevníka, kdy bylo z nařízení Mezinárodního výboru pro Plemenné knihy nutno některé koně (řádově téměř dva tisíc !) vyřadit a přesunout do zvláštního registru. Do Českého NTB Registru jsou zapisováni:
Seznam koní, kteří museli být dostatečně přesunuti z minulých svazků Československé Plemenné knihy do NTB Registru je uveden v jeho příloze. Jedná se převážně o koně sovětského, ev. ruského původu. Zápis narozených hříbat do NTB Registru podléhá stejnému režimu, jako zápis hříbat do Plemenné knihy anglického plnokrevníka včetně dodržování zákazu umělé inseminace a přenosu embrií. Samostatnou část České plemenné knihy anglického plnokrevníka, svazek 2. Vydané Jockey clubem ČR v roce 2001 je také seznam koní, kteří byli v minulosti zapsáni jako chovní, narození nebo importovaní v neuznaných svazcích Československé Plemenné knihy anglických plnokrevníků a kteří jsou dodatečně přesunuti do NTB Registru. Uvedený seznam obsahuje menoslov dalších 352 koní, které pocházejí ze SSSR/Ruska, importované do Československa v letech 1960 až 1990, resp. jejich potomků. Zvláštní část NTB Registru tvoří Seznam klisen s potomky z let 1993 – 2000. Eviduje 42 chovných klisen a jejich 51 hříbat. Seznam NTB koní importovaných do ČR v letech 1993 až 2000 také informuje, kolik protežantů falešných, „vylepšených“, tj. nepravých, ruských plnokrevníků u nás existovalo ještě jedenáct let po pádu komunistické totality: 46 ! Uveřejněním textu čtenáře z VŠZ v Praze si ostudu utrhla také redakce GR v čele se šéfredaktorem. Projevila totiž elementární odbornou nevědomost, když
Nic na tom nezměnila ani skutečnost, že redakce mou reakci umístila na redakční webovou stránku. Zákon explicitně uvádí povinnost uveřejnění textu autora původní studie na tom samém místě, kde byl uveřejněn sporný ohlas čtenáře. Z toho důvodu ani nadále nevnímáme tuto skutečnost za naplnění litery příslušného zákona ! Na závěr přátelské doporučení autoru čtenářského ohlasu: publikovat výhradně ověřené skutečnosti. Polemizovat výhradně s uváděnými fakty. Na laické, subjektivní názory, vágní dojmy, momentální pocity motivované kdoví kým nebo čím není nikdo zvědavý. A nejméně pak autor původní studie. Kdyby jste se řídil těmito zásadami publicistiky, neřku-li standardním vědeckým přístupem, co by tak asi zůstalo z Vašeho původního textu? Zřejmě ani titulek ! Na zdar !
Literatura
P.S. Můj život v žádné etapě nepoznal případ kompromisu; toho kompromisu, který se stal principem přežívání většiny obyvatel Československa a který souvisel s osobním/rodinným životem právě tak, jako zaměstnáním. Tzv. „Kompromislosigkeit“ charakterizovalo život mé rodiny a také našeho rodu. Mluvím o podstatných věcech, které tento náš morální postoj vystavoval v lepších případech nepochopení, v horších pak šikaně, vyobcování, ztrátou zaměstnání, majetků, dřívějšího společenského postavení, ev. vynucené emigrace … Tomu jedinému, nejpodstatnějšímu nás žádný společenský řád nepřinutil: vzdát se svých morálních zásad. Proto uplatnění Vašeho vlivu postaveném na flagrantním porušením zákonnosti v podobě odmítnutí uveřejnění reakce autora na dehonestující text čtenáře mne pouze utvrdilo v přesvědčení, resp. poznatku, do jaké míry postihlo totalitní myšlení vaše povědomí, smysl pro spravedlnost a vyznání lži před pravdou. A protože praktiky připomínající dobu kolaborace s totalitním, zločineckým systémem vnímám jako nikdy nekončící boj, upozorňuji na tuto skutečnost při každé podobné příležitosti. To je mé nezadatelné občanské právo ! Toto právo si mi nedovolil upřít ani bývalý totalitní režim – jaký to paradox ! , kdy jsem si nenechal lámat páteř svého charakteru. V současné době pak už teprve ne ! Proto se vší vehemencí odmítám vaše kompromisní řešení. To má být z mé strany ta, cit. přecitlivělost? NE ! To je zásadovost, lpění na ústavou daných právech, o jejichž dodržování, ev. respektování jsem bojoval celý život ! Zákon jasně a zřetelně, tj. jednoznačně říká: oprava nebo reakce autora se zveřejní na tom samém místě (o žádné web. s. není v zákonu zmínka). Od toho neustoupím, o tom diskutovat nehodlám.
© Duruttya M. |
|
